Když touto jen lehce zvlněnou krajinou projíždíte brzy ráno, jsou často zdejší pole, luka a jezera zahalena mlhou. Jezera jsou na polské straně obsypaná výletními penziony a chatami, na litevské straně jsou víc vidět farmy a pečlivě obdělávaná pole. Na první pohled je příhraniční region mezi Litvou a Polskem jen jedním ze zapadlých koutů Evropy, kde se dá strávit klidná a hezká dovolená.

Na pohled druhý je zdejších asi sto kilometrů hranice strategicky nejdůležitějším místem východního křídla Severoatlantické aliance a Evropské unie. Říká se mu suwalská kapsa, podle nejbližšího většího polského města. Vedou tu nejen dvě hlavní silnice, ale Litvu a Polsko, tedy vlastně celé Pobaltí a zbytek EU a NATO, tudy propojuje elektrické vedení i plynová přípojka, která je důležitá kvůli litevskému terminálu na zkapalněný plyn LNG v přístavu Klajpeda. Pokud by vypukl konflikt mezi Ruskem a NATO, nepochybně Rusové soustředí pozornost na tohle místo. Jde totiž o jediné pozemní spojení mezi třemi baltskými státy a ostatními zeměmi Evropské unie a NATO.

Tato úvaha není tak teoretická, jak by se mohlo zdát. Litva tento týden zakázala vozit přes své území zboží, na něž se vztahují unijní sankce, do ruské enklávy Kaliningrad, která spolu s Běloruskem tvoří pomyslné hranice suwalské kapsy. A Rusko pohrozilo Litvě odvetou. V Kaliningradu to vyvolalo nákupní paniku. Rusové samozřejmě mohou přivézt zboží do své enklávy po moři, kudy zásobují i vojenské jednotky v Kaliningradské oblasti. Je to ale mnohem dražší než pozemní železniční spojení přes Litvu, které dosud fungovalo bez omezení.

Kaliningrad, bývalý pruský Královec, založený v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., rodiště filozofa Immanuela Kanta, není jen tak ledajaký kus Ruské federace. Je to její nejzápadnější výběžek napěchovaný vojáky a zbraněmi, odkud rakety Iskander, které mohou nést i jaderné hlavice, doletí až do Česka.

Pokud by Vladimir Putin uspěl s obsazením Ukrajiny, bylo by Pobaltí nejspíš další na řadě. I proto jsou v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku rozmístěny posílené prapory jednotek NATO včetně českých vojáků. Navíc právě v těchto měsících Češi s Gripeny pomáhají hlídat i vzdušný prostor tří malých států.

Poté co vyšly najevo zločiny spáchané Rusy na okupovaných územích Ukrajiny, jen málokdo přemýšlí o předchozí doktríně, tedy že se pobaltské země nedají před případným ruským nájezdem ubránit a bude je třeba dobývat zpět. Naopak, je nutno sem vyslat tolik vojáků a techniky, kolik jen bude možné, aby se místním dalo najevo, že je aliance ubránit chce, a Rusko proto nic vážného nezkoušelo – a to ani v případě, kdy se Litva rozhodla dodržovat sankce a nepouštět přes své území zboží do Kaliningradu. Rusové teď ale kolem rozehrávají nátlakovou informační bitvu. O suwalské kapse a problémech s ní spojených tedy ještě dost uslyšíme.