Nepojedeme. Ruský dopravní systém je po zavedení západních sankcí na hranici kolapsu

Největší ruský automobilový koncern AvtoVAZ byl jeden z prvních, který zareagoval na vpád Ruska na Ukrajinu. Už čtyři dny po začátku války zastavil výrobu, oficiálně kvůli nedostatku čipů. Což je obecný problém všech automobilek. Jenže pokud, řekněme, Škoda má vysokou šanci, že se objednaných čipů dočká, AvtoVAZ takovou naději přinejmenším v krátkodobé perspektivě nemá.

Jedním z hlavních dodavatelů součástek byl německý Bosch. Ten už v březnu obchod s Ruskem zastavil. AvtoVAZ nyní hledá náhradu a pracovníky poslal na nucenou dovolenou.

Ruské úřady zatím změnily pravidla. Původně bylo povolené vyrábět jen nové vozy odpovídající ekologické normě Euro 5. Jenže k tomu by byly potřeba katalyzátory, které dodával právě Bosch. Takže nyní lze vyrábět také auta odpovídající normě Euro 0. Pokud se podle serveru Autonews.ru situace nezmění, produkce koncernu se zúží jen na značky Lada Granta, Lada Largus a Niva Legend. Pravda, budou mít jen mechanickou převodovku, chybět budou systémy ABS a ESP i airbagy.

Kam se na Ukrajině poděla korupce a co s ní bude po válce? Ta otázka bude muset hlasitě zaznít

13. 5. 2022 ▪ 3 min. čtení

Podobný, ne-li větší problém má letecká doprava. Evropa a Spojené státy zakázaly nejen lety ruských strojů ve svém vzdušném prostoru, ale také dodávky náhradních dílů a servis. Kromě toho většina letadel používaných ruskými leteckými společnostmi patří západním leasingovým společnostem. Ty po začátku války požadovaly návrat svých strojů a osmdesát jich zabavily v zahraničí. Ostatní od té doby létají pouze v rámci Ruské federace.

Úřady dovolily, že letadla nemusí být opravována v licencovaných servisních centrech Boeingu nebo Airbusu, ale to neřeší problém náhradních dílů. Pokud se bude situace vyvíjet podobně jako po zavedení sankcí proti Íránu, bude potřeba kanibalizovat starší letadla a rozebírat je na náhradní díly. Moc jiných variant není. Jediné současné ruské dopravní letadlo Suchoj Superjet je závislé na dodávkách zahraničních dílů, například pořád nemá spolehlivý ruský motor. Vláda prohlásila, že obnoví výrobu sovětských letadel Tu-204, Il-96 a An-124. Jenže to také není řešení, Il-96 se stále vyrábí, ale pouze jeden nebo dva kusy ročně.

Rusové také mohou zapomenout na novou vysokorychlostní železnici. V roce 2009 byla spuštěna první trasa Moskva–Petrohrad. Lokomotivy dodal německý Siemens. Ten ovšem nyní ostře odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu a oznámil, že do Ruska nepošle třináct objednaných lokomotiv. Dobrá zpráva pro Kreml ale je, že Siemens slíbil opravovat stávající lokomotivy. Stavbu nových plánovaných tras ovšem Moskva bude muset odložit.