Polsko zažívá hvězdnou geopolitickou hodinu. V souvislosti s válkou na Ukrajině se postavilo do role nejhlasitějšího kritika ruského vojenského vpádu do sousední země a největšího jestřába, pokud jde o uvalování sankcí. Varšava tento týden například vypověděla smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou s Ruskem podepsala v roce 1993. Dlouhodobě pak posílá Ukrajině zbraně včetně těžké techniky. A polský premiér Mateusz Morawiecki zorganizoval oceňovanou cestu do bombardovaného Kyjeva, které se zúčastnil i předseda české vlády Petr Fiala.

Díky tomu roste polské sebevědomí a jeho hlas je více slyšet také v rámci Evropské unie. Polská vláda vyzývá ostatní země bloku i další státy k akčnosti. Tu prohlásí, že Německo by mělo převzít větší odpovědnost za evropskou bezpečnost. A zároveň si rýpne, že dosavadní politika Berlína byla fiaskem. Následně vyzve Norsko, aby se s Ukrajinou a evropskými partnery podělilo o zisky, které má z plynu a ropy. Polské přístavy mají zároveň potenciál stát se jedním z klíčových míst, přes která bude do Evropy proudit zkapalněný zemní plyn. Ten by měl pomoci nahradit odběr suroviny z Ruska.

Evropa by ale pod palbou nového polského odhodlání postavit se na správnou stranu dějin neměla zapomínat ani na druhou tvář stejné země. S Polskem, podobně jako s Maďarskem, vedou evropské úřady dlouhodobý spor o podobu právního státu. Týden před vypuknutím války na Ukrajině konstatoval Soudní dvůr Evropské unie, že pokud Poláci a Maďaři nebudou dodržovat principy právního státu, může jim unie sebrat evropské dotace.

Problémy s polskou justicí, kterou si podle svého v minulosti upravila vládnoucí strana Právo a spravedlnost, nebo ovlivňování médií s konfliktem na Ukrajině nezmizely. Evropská komise ujišťuje, že navzdory válce nehodlá slevit z ochrany principů právního státu. Rozhodnutí o případném potrestání Polska a Maďarska by ale mělo přijít rychle. Čím déle budou unijní orgány váhat, tím více budou rozhodování ovlivňovat důsledky války. A právo by tak ustupovalo do pozadí nejen ve Varšavě a Budapešti, ale také v Bruselu.

Zatímco trestat Maďarsko bude pro unijní země vzhledem k jeho příklonu k Rusku snazší, Polsku válka ve sporu s Bruselem může výrazně pomoci. Jeho vliv by ještě posílilo, kdyby se Ukrajina i díky nemalé podpoře Varšavy před agresorem ubránila nebo jej porazila a vytlačila z osm let okupovaného Krymu. Trestat jednoho z morálních vítězů války by pak bylo velmi obtížné, jakkoliv by to mohlo být oprávněné.

Doufejme, že neplatí slova českého premiéra, který před několika týdny označil právní stát za téma pro klidnější časy. Jakmile unie ze svých pravidel sleví, byť třeba proto, aby v době války nepřiživovala vnitřní spory, už nikdy je nebude schopna efektivně vymáhat. A na to bychom doplatili téměř všichni.