V kavárně nad pražskými střechami jsme si přály nejprve karafu vody, což na tváři číšníka vyvolalo nelíčený údiv. Ne, vodu z kohoutku tady nevedou, mají jen „bublinkatou“ nebo „nebublinkatou“. „A tu nebublinkatou bychom mohly dostat natočenou z kohoutku?“ Ta otázka ho už skoro rozčílila: „Bublinkatou nebo nebublinkatou, žádnej kohoutek!“

Bylo krásné jarní odpoledne, které si bylo škoda kazit, a tak jsme kapitulovaly. Ten zbytečně vyostřený dialog byl však natolik bizarní, neskutečný, že uvodil i náš rozhovor.

Zbývá vám ještě 95 % článku