Ruské bomby likvidují na Ukrajině i cenné doklady o historii etnických menšin

Válka není peklo. Je ještě horší, protože do pekla se dostanou jen hříšníci. Válka zabíjí a týrá i nevinné. Parafráze slov ze slavného seriálu MASH, který se v USA začal vysílat před 50 lety, by se dala vztáhnout i na dnešní Ruskem rozpoutaný konflikt na Ukrajině. A mělo by se dodat, že ruští vojáci nejen zabíjejí nevinné lidi, ale ničí také cenné historické dědictví, které se už možná nikdy nepodaří znovu shromáždit.

Týká se to například řecké komunity žijící mimo jiné v již týdny obléhaném a bombardovaném Mariupolu. Z něj prchala i Afina Chadžynová. Její otec celý život sbíral dokumenty o historii a životě části etnických Řeků, kteří na území Ukrajiny žili už od starověkých dob a v 18. století se do dnešních sídel přestěhovali z Krymu. Před válkou bylo v zemi 70 tisíc lidí s řeckými kořeny.

„Máme obrazy, umění a archiv. To se nevejde do tašky. Nebyli jsme připraveni to vzít s sebou,“ řekla Chadžynová webu Politico ze svého azylu na Kypru. Dokumenty shromážděné její rodinou jsou nyní v centru ruského bombardování, kterým se Moskva snaží zajistit si podmínky k dobytí strategicky ležícího města a k vytvoření pozemní přístupové cesty na okupovaný Krym. Podle mariupolských úřadů je po ostřelování zničených 90 procent tamních domů. Je tak málo pravděpodobné, že by cenné dokumenty válku přečkaly nepoškozené.

SLOUPEK MARTINA EHLA

Mariupol je další Sarajevo: Západ opět nezasáhl na obranu desítek tisíc civilistů

8. 4. 2022 ▪ 3 min. čtení

Likvidování historických pramenů je po zabíjení civilistů dalším barbarským činem, který Rusové na Ukrajině páchají. Netýká se přitom jen Řeků. Uprostřed války se 24. února ocitly i další etnické menšiny, které dlouhé roky v zemi žily, včetně skupiny takzvaných volyňských Čechů. Ti na Ukrajinu odešli v polovině 19. století z tehdejšího Rakouska‑Uherska. Také volyňští Češi po vypuknutí války prchali z ostřelovaných měst a z domovů si stihli odnést jen to nejcennější. I jejich kulturní dědictví je ohroženo.

Jestliže ruští vojáci neváhají zabíjet civilisty a znásilňovat ukrajinské ženy, je jasné, že na historii a kulturu brát ohledy nebudou. Navíc když ničení dokumentů je v zájmu jejich vedení. Moskva díky tomu může snáze šířit svá tvrzení o utlačovaných menšinách, které musí ochránit. A to navzdory tomu, že svými činy dělá pravý opak.

Spolu s likvidovanými dokumenty mizí důkazy o tom, že se část Ukrajinců aktivně snažila ochraňovat a rozvíjet kulturu etnických menšin, například vydáváním učebnic. To vytváří podhoubí pro manipulace nejen u Řeků, kteří mají k Rusům z náboženských i historických příčin blízko už od dob Osmanské říše, kdy právě Rusko pomáhalo tamnímu boji za nezávislost. Čím méně dokladů o bezproblémovém soužití Ukrajinců a jiných kultur zůstane, tím snáze se bude moskevské propagandě dařit ovlivňovat nálady také v dalších evropských státech.