Snažím se obsazovat ženy do vyšších pozic
Simona Kijonková, vítězka kategorie TOP podnikatelka Česka 2021, zažila chudobu i diskriminaci. Přesto dokázala vybudovat byznys, který loni meziročně narostl o 86 procent a utržil téměř pět miliard korun. Holding Packeta, jehož je spolumajitelkou a pod který patří také Zásilkovna, působí v osmi zemích a doručuje zboží z internetových obchodů do 33 států světa.
Z dětství jsem si odnesla, že zázraky jsou možné. Naučila jsem se houževnatosti a tomu, že pomocná ruka je na konci pravého ramene,“ říká zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková, podle níž si obzvlášť v Česku ženy v podnikání nevěří. V holdingu Packeta, který řídí, se proto snaží ženy motivovat a obsazovat jimi pozice ve vrcholném managementu, a to také v oborech, jež obvykle ovládají spíše muži.
„V holdingu máme zhruba 48 procent žen, z čehož mám velkou radost. Zastávají pozice v IT oddělení, vedou provozy ve velkých depech a jsou i v nejvyšším vedení. Například v Polsku máme výkonnou ředitelku,“ popisuje Kijonková, která se snaží týmy diverzifikovat také z hlediska věku, vzdělání i národností. Podle ní různorodý kolektiv firmu posouvá a prospívá její kreativitě.
Kijonková také upozorňuje na důležitost finanční gramotnosti u začínajících podnikatelů. „Vnímám, že ji ženy v Česku mají nižší než v zahraničí. Jednoduše se ale dá říci, že podnikání není žádné perpetuum mobile a je důležité si vše pořádně spočítat,“ říká. Jedna z nejdůležitějších podmínek úspěšného byznysu podle ní spočívá v tom, že člověk musí svůj obor podnikání milovat, nikoliv dělat to, co je aktuálně „cool“.
Každý rok si Kijonková stanoví ambiciózní cíle. Loni se jí tak podařilo otevřít několik dalších dep. Holding jich teď čítá 56 o celkové podlahové ploše více než 100 tisíc metrů čtverečních a příští rok plánuje postavit dalších 16. V depech „zaměstnala“ dvě stovky robotů a plánuje si pořídit stovky dalších. Jako jedna z prvních ve střední Evropě také postavila 2000 automatizovaných výdejních boxů, letos jich ve střední Evropě chce mít deset tisíc. Kijonková říká, že se ale v tomto roce zaměří spíše na stabilizaci holdingu, jeho organizačních struktur a provozu než na růst.
Pandemie s sebou přinesla velké náklady. Podražily komodity, jako jsou pohonné hmoty, vzrostla cena práce a rostla inflace. „Podle mých předběžných odhadů nás pandemie v nákladech stála desítky milionů korun. I tak ale budeme stejně jako pokaždé od roku 2013 v zisku. Rozhodla jsem se do rozpočtu na letošek zařadit už regulérní položku ‚náklady na pandemii‘, kam budeme dávat náklady na respirátory, testy, karantény a tak dále. Pandemie tu s námi bude ještě pár let, tak ať jsme připraveni,“ odhaduje Kijonková.
Rodinná situace donutila Kijonkovou brzy dospět. Už ve 14 letech si začala přivydělávat roznosem letáků, protože chtěla finančně pomoct své mamince samoživitelce a třem sourozencům. Během univerzitních studií na sociálně ekonomické fakultě v Ústí nad Labem pracovala po nocích jako sanitářka v nemocnici. Tam nějakou dobu dokonce přespávala. O byt, který si s přáteli pronajímala, totiž přišla.
I přes komplikace ale školu neopustila a kromě bakalářského titulu z Ústí nad Labem si odnesla inženýrský titul z Vysoké školy ekonomické v Praze. „U mě to nebylo tím, že bych chtěla vystudovat konkrétní školu, spíš to byla obecná touha po vědění. To také oceňuji při náboru nových zaměstnanců. Více než životopis mě zajímá jejich rozhled,“ vysvětluje Simona Kijonková, v jejímž holdingu Packeta pracuje na 2200 lidí.
Od zaměstnankyně po spolumajitelku
Na druhém místě v kategorii TOP podnikatelka Česka 2021 se umístila Petra Kutnarová, spolumajitelka a správní ředitelka skupiny DEK.
Stavebnictví zažilo loni obří nárůst cen všech materiálů a problém nastal také v tom, aby bylo z čeho vůbec stavět. Největší prodejce stavebnin DEK, který má v Česku a na Slovensku 136 obchodů, tak zažil bouřlivý rok. Ten si navíc firma okořenila významnou akvizicí největšího výrobce betonové dlažby Best, která zásadně ovlivnila fungování trhu. U všeho hrála klíčovou roli Petra Kutnarová, spolumajitelka a správní ředitelka skupiny DEK.
Kutnarová spojila s DEK celý svůj profesní život. Začala zde pracovat v roce 1994, ještě při studiu na pražské Vysoké škole ekonomické. Tehdy měl DEK jedinou pobočku v Ostravě a prodával asfaltové pásy. Nyní jeho tržby dosahují 30 miliard korun a provozní zisk byl loni tři miliardy.
Role Petry Kutnarové ve firmě se vyvíjela od první zaměstnankyně starající se o všechno po jednu ze dvou hlavních osobností DEK. A zatímco druhý ze spolumajitelů, její bývalý manžel Vít Kutnar, je stratégem a vizionářem, který propojuje lidi uvnitř skupiny DEK, stala se Petra Kutnarová možná méně viditelným, ale stejně důležitým svorníkem.
TOP žena veřejné sféry Česka 2021
„Mám mnohem černobílejší vidění světa,“ charakterizovala Kutnarová svůj přístup, který jednak vyvažuje Kutnarovo vizionářství a zároveň je užitečný proto, aby firma své záměry uskutečnila.
Petra Kutnarová připouští, že u koupě Bestu dost zvažovali, zda má DEK jako prodejní síť tak výrazně vstoupit rovněž do výroby materiálů. Nakonec se ale rozhodli, že to udělají. „Vnímali jsme to jako velkou příležitost, která se nebude opakovat,“ říká Kutnarová, která pak měla na starosti proces převzetí Bestu a uzavření smluv. Podobných akvizic přitom DEK udělal loni pět. A k tomu ještě otevřel šest nových poboček, na jejichž stavbu Kutnarová dohlížela stejně jako dohlíží na provoz celého řetězce. Rovněž pod ni spadá personalistika skupiny nebo řízení pohledávek.
Ani po 28 letech v jedné firmě se Kutnarová nenudí. „Mám štěstí, že mě baví to, co dělám. Dobíjí mě, když se nám naše práce daří a vidím výsledky. To je moje motivace. Podobně jako když sportovec vyhraje zápas,“ dodává. A připouští, že populární koncept rovnováhy mezi osobním životem a prací pro ni moc není. Možná i proto, že je zvyklá pracovat od 13 let – ať už šlo o sbírání léčivých bylin, roznášení novin nebo práci u pásu v německé porcelánce.
Nové designy, nové logo, nový Alcaplast
Na třetím místě v kategorii TOP podnikatelka Česka 2021 se umístila Radka Prokopová, spolumajitelka a výkonná ředitelka společnosti Alcaplast.
Letošní rok bude pro Radku Prokopovou a firmu Alcaplast, kterou vlastní spolu s manželem Františkem Fabičovičem, přelomový. Právě letos chtějí představit nový koncept podniku, jejž v Břeclavi budují od roku 1998. „Momentálně se studiem Najbrt dokončujeme nové logo a v řádu týdnů představíme další záměry celé skupiny, včetně úpravy názvu firmy,“ popisuje Prokopová nadšeně, na čem zrovna pracuje. Alcaplast, který manželé včlenili do skupiny Alca Holding, bude mimo jiné rozšiřovat i své kanceláře v Praze, což je vedle Břeclavi místo, kde podnikatelka tráví hodně času.
Už loni se firma, která vyvíjí a vyrábí například nerezové sprchové žlaby, WC moduly či sifony, výrazně rozšířila. Za vyšší stovky milionů korun holding koupil českého výrobce potrubních systémů FV Plast, takže bude nově vyrábět i potrubí například pro podlahové vytápění. Vyrábět v Česku je pro Prokopovou velmi důležité. „Dokázal to i loňský rok, kdy nebylo některé zboží a ukázalo se, že to je také proto, že ho firmy nevyrábí u nás, ale dovážejí. To, že zaměstnáváme české lidi a vyrábíme doma, je výhoda, tím jsme schopni držet kvalitu i zásobu zboží na skladě,“ míní. Podnikatelka se těší také na nový design splachovacích tlačítek či sprchových žlabů, které letos Alcaplast chystá. Plány jsou ale mnohem větší, firma letos začne stavět nový sklad a peníze chce utratit i za nové technologie. Nákladné investice si může dovolit – loni překonala rekordní obrat tří miliard korun.
Nad otázkou, čím si v uplynulém roce udělala největší radost, Prokopová chvíli váhá. Pak se ale rozvykládá o tom, jak ji potěšilo, když o prázdninách s rodinou cestovali lodí po Chorvatsku. „Měli jsme tam v té bláznivé covidové době útočiště sami pro sebe,“ vzpomíná rodačka ze Žďáru nad Sázavou.
Její otec vedl prodejní oddělení strojíren Žďas a díky tomu žila v dětství několik let v Indii. Později nastoupila na jazykové gymnázium a z Vysočiny pak odešla studovat zahraniční obchod na VŠE do Prahy. Hned po dokončení školy se vrhla do podnikání a otevřela si agenturu na pořádání konferencí a večírků. Na jedné z akcí potkala budoucího manžela, který tehdy dodával z Břeclavi díly českým výrobcům záchodů a umyvadel. Když se vzali, dohodli se, že budou byznys budovat společně, podnikatelka se přestěhovala z Prahy do Břeclavi a od té doby se píše příběh Alcaplastu. Jak bude pokračovat dál, se brzy dozvíme.
