Šestadvacetileté Denise M. vzal covid‑19 tátu, dědečka a babičku. Všichni zemřeli letos na jaře během dvou měsíců. Její šedesátiletý tatínek a jeho o 32 let starší otec odešli v dubnu dokonce v průběhu čtyř dnů.
Sedíme v kavárně v pražském nákupním centru, které je plné lidí. Potvrzení o bezinfekčnosti, jež běžně vyžaduje personál restaurací a prodejen třeba v Rakousku, po nás nikdo nechce. V místních obchodech lidé respirátory nosí, dezinfekce u vchodů ale zůstává nakupujícími až na výjimky nevyužita. V metru, které tu má stanici, někteří pasažéři ochranu dýchacích cest ignorují. V rozhovoru se ženou, která kvůli covidu ztratila tři blízké, zmiňuji, že jsem před pár dny cestoval vlakem, kde jela bez roušky skoro polovina cestujících. Průvodčí předstíral, že to nevidí. Od tragického jara, kdy umíralo na 200 nakažených denně, uplynulo ani ne tři čtvrtě roku a černá čísla opět rostou, lidé se ale často chovají, jako kdyby nedávné události byly vzdálené jako španělská chřipka před sto lety.
Mladá úřednice Denisa M. vzpomíná na loňský rok, kdy pandemie po mírném jaru začala na začátku listopadu nabývat hrozivých rozměrů. „Od začátku jsem měla velký respekt, dodržovali jsme opatření. Ale zprvu jsem si v koutku duše říkala, že ti, kteří zemřeli, měli vedle covidu asi ještě další vážné onemocnění. No a pak to přišlo a udeřilo to přímo v naší rodině.“
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
