Amatéři také touží po vítězství: o cyklistech, kteří chtějí víc než jen se projet

První zářijovou sobotu mě telefon probouzí už v půl šesté ráno. Téměř poslepu si vařím kávu a soukám do sebe ovesnou kaši. Ze stojanu sundávám kolo a ujišťuji se, že je v perfektním stavu. Nečeká mě totiž běžná vyjížďka, ale 54 kilometrů dlouhý závod kolem Šluknovského výběžku. O pár minut později vyrážím s přáteli na dvouhodinovou cestu do Rumburku, kde 37. ročník amatérského cyklistického závodu s názvem Tour de Zeleňák startuje. Krátce po osmé hodině už je okolí Lužického náměstí v Rumburku plné cyklistických nadšenců. Vysportovaní muži i ženy jsou oblečeni v přiléhavých trikotech světových značek, podobně profesionálně vypadají karbonové modely kol s cenovkou často přesahující sto tisíc korun, na nichž řada cyklistů na start závodu v nejsevernějším cípu Česka přijíždí. Člověka s nadváhou či na starém kole tu zahlédnete jen výjimečně. Zdání ale může klamat, mezi stovkami závodníků nenajdete ani jednoho, který by si cyklistikou vydělával.

Spíše se tak ukazuje, jak velkým fenoménem dnes cyklistika pro Čechy je. Nejenže v posledních dvou letech prakticky vykoupili obchody s jízdními koly, navíc roste i počet těch, pro něž se jízda na kole stala životním stylem. Řada lidí do vybavení investuje desítky tisíc, v sedle tráví od jara do podzimu prakticky veškerý volný čas a kromě vyjížděk s kamarády vyhledávají hromadné závody, kde mohou své síly poměřit s ostatními.