„Tak jako slunečnice každým dnem otáčí se za sluncem,“ zpívá se v jednom českém filmovém evergreenu. Dráhu slunce po obloze však ve skutečnosti sledují jen mladé rostliny tohoto rodu. Květenství starších slunečnic, složená ze stovek a někdy i tisíců drobných kvítků, se časem natrvalo obrátí k východu. Příčiny této změny byly pro vědce dlouho záhadou.

Tým pod vedením Stacey Harmerové z Kalifornské univerzity v Davisu odhalil, že se v pružném stonku mladých slunečnic přes den množí buňky rychleji na východní straně, a celé květenství se tak otáčí z východu na západ. Večer přesune slunečnice rychlý růst buněk na opačnou stranu stonku a květenství se do rána vrátí do výchozí polohy. Pohybem si rostlina zajistí, aby květenství a listy zachytily maximum slunečního záření potřebného k fotosyntéze.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se