Na stůl Filipínců míří navzdory odpůrcům geneticky modifikovaných rostlin „zlatá rýže“

Jednadvacátého července se staly Filipíny první zemí, která oficiálně povolila pěstování geneticky modifikované „zlaté rýže“. Plodina vyšlechtěná před dvaceti lety genovými inženýry Ingem Potrykusem z curyšského Švýcarského federálního technologického institutu a Peterem Beyerem z univerzity v německém Freiburgu tak může konečně sloužit svému účelu a mírnit nedostatek vitaminu A u obyvatelstva rozvojových zemí.

Odhaduje se, že v důsledku nedostatku vitaminu A oslepne každoročně ve světě čtvrt až půl milionu dětí ve věku do pěti let. Polovina z nich pak do roka zemře, protože chybějící vitamin A snižuje odolnost vůči malárii a zvyšuje náchylnost k virovým a bakteriálním chorobám. Těmto problémům se dá zabránit konzumací potravin, jako jsou maso, vejce nebo ovoce a zelenina. Ty jsou buď samy bohaté na vitamin A, nebo obsahují betakaroten, ze kterého si lidský organismus vyrobí vitamin A svépomocí. Těchto potravin se však obyvatelům mnoha zemí světa nedostává. Vitamin A pak chybí citelně lidem, jejichž jídelníčku dominuje bílá rýže. Rýžové obilky betakaroten zcela postrádají, a proto třeba na Filipínách nedostatek vitaminu A trápí některého člena v osmi z deseti domácností.