Jednadvacátého července se staly Filipíny první zemí, která oficiálně povolila pěstování geneticky modifikované „zlaté rýže“. Plodina vyšlechtěná před dvaceti lety genovými inženýry Ingem Potrykusem z curyšského Švýcarského federálního technologického institutu a Peterem Beyerem z univerzity v německém Freiburgu tak může konečně sloužit svému účelu a mírnit nedostatek vitaminu A u obyvatelstva rozvojových zemí.

Odhaduje se, že v důsledku nedostatku vitaminu A oslepne každoročně ve světě čtvrt až půl milionu dětí ve věku do pěti let. Polovina z nich pak do roka zemře, protože chybějící vitamin A snižuje odolnost vůči malárii a zvyšuje náchylnost k virovým a bakteriálním chorobám. Těmto problémům se dá zabránit konzumací potravin, jako jsou maso, vejce nebo ovoce a zelenina. Ty jsou buď samy bohaté na vitamin A, nebo obsahují betakaroten, ze kterého si lidský organismus vyrobí vitamin A svépomocí. Těchto potravin se však obyvatelům mnoha zemí světa nedostává. Vitamin A pak chybí citelně lidem, jejichž jídelníčku dominuje bílá rýže. Rýžové obilky betakaroten zcela postrádají, a proto třeba na Filipínách nedostatek vitaminu A trápí některého člena v osmi z deseti domácností.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se