Já žádný zákon nepotřebuju, mně stačí, když mě tady nechají rýpat v zemi,“ říká Věra Burdová z pražské zahrádkářské kolonie na Libeňském ostrově. Když se ale město rozhodne s pozemky naložit jinak, osadníci budou muset zahrádky bez náhrady opustit, mají tu totiž smlouvu na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou. Zahrádkáři v mnoha koloniích v Česku mají ještě horší podmínky.
Na rozdíl od našich sousedů. Třeba německý zahrádkářský zákon, který platí s obměnami už od roku 1919, zakazuje městu, případně dalším pronajímatelům smlouvu na pronájem zahrádky vypovědět, pokud zahrádkář pěstuje zeleninu a ovoce alespoň na jedné třetině její rozlohy. Ten, kdo má za plotem jen květiny, gril a bazén, za zahrádkáře považován není.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.




