Po "Vítězném únoru" před 73 lety komunistická strana zestátnila všechny podniky a živnosti. O čtyři dekády později mnozí straníci odhodili legitimaci a vrhli se do byznysu. "Vykořisťovateli", jak marxisté-leninisté nazývali vlastníky firem, se ale stali i někteří z těch, kteří jsou straně dodnes věrní. Jak se s touto takřka schizofrenickou situací vyrovnávají dva z nich?
Ivan Nadberežný začal podnikat přesně v den 73. výročí "Velké říjnové socialistické revoluce". 7. listopadu 1990 získal živnostenský list, o něco později dostal třímilionový úvěr v Komerční bance a koupil si první tiskařský stroj a řezačku. "O jaké šlo datum, jsem si uvědomil až později. Nebyl to záměr," ujišťuje 69letý muž široké tváře, který vstoupil do komunistické strany už ve svých osmnácti v roce 1970. Dnes je na radnici v Českých Budějovicích zastupitelem za KSČM a jedním z mála úspěšných podnikatelů této strany.
Zbývá vám ještě 95 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení