Vadila jí zkostnatělost, proto otevřela 1. IT Gymnázium. I budoucí ajťáci by měli dostat všeobecné vzdělání, říká Fibigerová

Prvorepubliková budova v Satalicích na okraji Prahy září po nákladné rekonstrukci novotou. Dům, který dřív patřil armádě, je ale téměř prázdný. Sídlí tu soukromé 1. IT Gymnázium, které v roce 2020 otevřelo první ročník. Jeho třicet studentů a zhruba desítka učitelů tu společně strávili jen pět týdnů loni na podzim a dva v prosinci. Dnes se i tady kvůli covidu učí pouze přes obrazovky.

Nikomu to ale nepřijde zvláštní, naopak, jde o školu pro ty, kteří počítače a internet milují. "Distanční výuka sice není něco, s čím jsme původně počítali, ale školu jsme stavěli rovnou do on-linu, takže učení na dálku není problém. A nějaký skluz ve výuce, na který si stěžují jiné školy? To vůbec," říká dvaačtyřicetiletá Markéta Fibigerová, ředitelka a spoluzakladatelka gymnázia.

"Práce s technologiemi je dovednost, kterou budou brzo potřebovat úplně všichni v jakémkoliv oboru, proto jsme IT škola. Stejně tak ale věříme, že zaměřit se úzce jen na IT je chyba. Proto jsme gymnázium a doplňujeme všeobecné vzdělání tak, aby od nás po čtyřech letech odešli absolventi, kteří se už po gymplu díky IT znalostem bez problému uplatní. Budou se tak moci svobodně rozhodnout, co dál," vysvětluje Fibigerová koncept, díky němuž se stala jednou z dvaceti kreativních žen a mužů ze světa byznysu, umění a z akademické sféry, kteří získali ocenění Innovators 20 v soutěži pořádané Hospodářskými novinami a společností CzechCrunch.

Od češtiny k počítačům a zase zpět

Touha učit přivedla Markétu Fibigerovou na pražskou pedagogickou fakultu. Vybrala si obor čeština a dějepis pro druhý a třetí stupeň, který ji sice bavil, méně už se jí však zamlouvalo, k jakému stylu pedagogické práce škola budoucí učitele vedla. Už během studia navíc objevila nový svět. Koncem 90. let se seznámila s lidmi, kteří se pohybovali v oblasti výpočetní techniky, a začala se víc zajímat o počítače. Už ve třetím ročníku se tak stala jedním z prvních zaměstnanců vývojářské firmy, kterou založili její tehdy budoucí manžel a švagr. Školu dokončila, jen když o dva roky později skládala státnice, měla už na starosti vlastní projekt, takže ze zkoušky utíkala rovnou na pracovní schůzku. "Vysokou jsem opouštěla s tím, že by mě učení bavilo, ale přece tady toho nenechám," krčí rameny.

Před dvěma lety se ale rozhodla pro návrat ke svému původnímu oboru. Došla tehdy k názoru, že je čas práci v úspěšné rodinné firmě vyměnit za něco nového. "Přemýšlela jsem, kam bych se s tím vším, co umím, vrhla. Mám spoustu technických dovedností, vystudovala jsem, co jsem vystudovala, humanitní obory mě baví, stejně jako učit a řídit lidi. A taky jsem chtěla dělat něco kompletního, kde uvidím výsledky. A vyšla mi z toho škola," popisuje, jak o změně uvažovala.

Se založením školy Markétě Fibigerové (vpravo) pomáhala i její kamarádka Markéta Tuhá. Fibigerová je dnes ředitelkou 1. IT Gymnázia a Tuhá její zástupkyní.

Foto: HN – Libor Fojtík

Pak o svém nápadu zavolala své nejlepší kamarádce z dětství, Markétě Tuhé. Ta je také pedagožkou, s aprobací pro první stupeň. Osm let učila, pak ale na pokraji vyhoření ze státního školství utekla a rozjela vlastní firmu na výrobu a montáž technologických rozvaděčů. Tuhá je stejně jako Fibigerová přesvědčena, že státní školy jsou zkostnatělé a svým přístupem v žácích to důležité spíše zabíjí, než rozvíjí. Ostatně i své vlastní děti obě ženy poslaly do soukromých škol.

Markéta Fibigerová si ovšem s kamarádkou nechtěla jen tak popovídat. Nabídla jí, aby školu založily společně. Věděla o zkušenosti Markéty Tuhé s privátním školstvím − Tuhá pomáhala někdejšímu zakladateli eBanky Janu Kalovi vybudovat jeho síť soukromých základek Heureka. "Známe se opravdu dobře, souzněly jsme v tom, co nám vadí na státních školách, a i když nejsem programátor, význam technologií považuji za nezpochybnitelný. Takže to bylo jasné," vysvětluje svůj souhlas Tuhá. Společně sepsaly, jak by mělo IT gymnázium fungovat, a po roce a půl příprav a jednání s úřady školu v Satalicích otevřely. Fibigerová je ředitelkou a učitelkou informatiky a humanitních předmětů, Tuhá působí jako její zástupkyně. Kromě nich má školní tým dalších 11 členů a patří do něj třeba učitelka s policejní praxí nebo informatik z ČVUT.

Ne se jen naučit na test

Výuka na 1. IT Gymnáziu se co nejvíce snaží vyhnout frontálnímu výkladu, hodně se tu diskutuje. V rozvrhu je jen šest předmětů a učivo je v nich poskládané do celků, jež mají učitelům − kteří často učí ve dvojicích, aby se mohli doplňovat − pomoci názorně předvést, jak spolu jednotlivé poznatky souvisí. Místo češtiny a dějepisu se tak vyučují humanities, místo fyziky a biologie s chemií zase science. Programování, které spadá do předmětu infor/matika, tvoří pětinu výuky. Důraz se tu klade na osobnostní rozvoj studentů a do rozvrhu patří i čtyři místo obvyklých dvou hodin tělocviku týdně. Školné stojí 10 tisíc korun měsíčně. Ke stávajícím třiceti studentům by letos mělo přibýt dalších čtyřicet, a až se naplní všechny ročníky, mělo by jich tu studovat až 160.

Loni projevila zájem o 1. IT Gymnázium více než stovka deváťáků. Fibigerová a její kolegové si se všemi dali hodinový pohovor. Přijímačky sice musely zahrnout povinné vědomostní státní testy, velkou část bodů ale adepti studia získávali za nejrůznější jemné dovednosti, které tu považují za mnohem důležitější. Letos, když ministerstvo povinné testy zrušilo, bude gymnázium přijímat pouze na základě vlastního posouzení. Z 1001 možných bodů bude jen jeden oceňovat vysvědčení ze základky. Protože je škola, i když je nepovažuje za důležité, zohlednit musí.

Podobně tu chtějí za tři roky přistupovat i k maturitám. "Rádi bychom, aby nás v devatenácti opouštěli absolventi, kteří si věří, vědí, kdo jsou, a dokážou si poradit, ne se jen naučit na test," vysvětluje Fibigerová. "A že k tomu budou umět pracovat s technologiemi a firmy se o ně poperou? To je přece skvělé!" Že bude minimálně v IT branži o její studenty zájem, je skálopevně přesvědčená. Některým prvákům se zajímavé brigády rýsují už teď.