Do sídla českých králů, tehdy obývaného Fridrichem Falckým, dorazili vyslanci dvora považovaného za metlu křesťanství. Z brány do hájemství Antikrista a pohanského nepřítele, jak se tehdy Evropa na Cařihrad neboli Istanbul dívala. Ano, čeští rebelové, kteří sháněli v zahraničí zoufale pomoc proti císaři a Habsburkům, se obrátili s žádostí o pomoc na muslimy.
Diplomatem tehdy přijatým s velkými poctami na Hradě byl Mehmet Aga. Vyslanec sultána Osmana II., vládce osmanské říše, velkého soupeře nejen Vídně, ale i Svaté říše římské národa německého, do které české země patřily. Čeští stavovští povstalci a Fridrich Falcký alias zimní král oslovili muslimské Turky, dlouhodobé nepřátele habsburské dynastie. Stavové doufali v pomoc sultána proti císaři Ferdinandu II., který chtěl srazit povstalce na kolena a silou si znovu vymoci vládu v českých zemích. Získání sice "nevěřícího", ale silného spojence by bylo pro české vzbouřence možná rozhodujícím triumfem. Osmanská říše se rozprostírala na třech kontinentech na 2,3 milionu kilometrů čtverečních a měla 23 milionů obyvatel. V českých zemích žily na počátku sedmnáctého století jen tři miliony obyvatel.
Vyslanec Mehmet Aga předal Fridrichovi sultánovu gratulaci ke zvolení českým králem a nechal se zavést na místo, kde se 23. května 1618 odehrála defenestrace. Sliboval, že sultán může poslat na pomoc Čechům až šedesát tisíc mužů. Zároveň mluvil o nasazení až 400 tisíc mužů − tehdy nevídané síly − proti Polákům, jejichž král se postavil proti českému povstání a podporoval Habsburky.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
