Nejznámějšímu žijícímu českému romanopisci na 900 stranách podsouvá takřka ve všech životních situacích nejhorší pohnutky a to dobré zamlčuje. Motivace? Kdyby se setkal s jedenadevadesátiletým mužem, jenž bydlí ve Francii a střeží si soukromí, Novák by mu prý musel "položit celou řadu prokurátorských otázek".
Nic proti kritice Milana Kundery, pokud by byla alespoň trochu fér. Novákovo dílo se tváří jako neautorizovaná, chronologická biografie s beletristickými prvky. Sleduje Kunderu od přelomu 40. a 50. let, kdy byl dvojnásobným členem KSČ a později držitelem Státní ceny Klementa Gottwalda, přes jeho zúčtování s komunismem, obrat od lyriky k próze až po rok 1975, kdy už komunisty zakázaný spisovatel odjel do exilu.
Jak tohle Novák překroutil, hlava nebere. Například tvrdí, že Kundera ještě po osmdesátce "píše o Stalinovi s velkým obdivem" a v jeho textech zůstává po komunismu "jistá nostalgie", přičemž poznámka pod čarou odkáže čtenáře k ironické postavě sovětského diktátora z Kunderovy poslední prózy Slavnost bezvýznamnosti. Prosím?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
