Vrtá mi to hlavou už dlouho. Ale letos, pardon, totiž vloni, se ta myšlenka stala naléhavější. Možná si teď řada z vás bude ťukat na čelo, ale já si zkrátka nemůžu pomoci. Nebo jsem snad jediný, komu se zdá, že se mi s přibývajícím věkem děje všechno nějak rychleji? Někdy dokonce násobně rychleji než dřív? Že je to blbost, protože čas je jednou ze základních fyzikálních veličin a plyne prakticky stále stejně?

Tak s tímhle vědecky podloženým argumentem na mě nechoďte. Fakt! Vždyť ještě nedávno jsem se u nás na severu kochal čerstvě zasněženým a notoricky známým Ještědem, abych se vzápětí přistihl, jak uprostřed léta fotím ilustrační záběry k povídkám o vodě a dovolených, načež jsem se sotva párkrát prospal a už mi během víkendového výletu lezlo za nehty to nepříjemné, štípající sychravé podzimní počasí. Copak je to normální? Můj život jako kdyby se zkracováním zrychloval. Jako by se z něho stal uspěchaný prevít, co chce za každou cenu něco vyhrát. Nebo se to neděje jenom mně?

Prevít čas
Foto: Tomáš Tesař
Prevít čas
Foto: Tomáš Tesař

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist