Malíř Petr Vaněček vedl divoký život ztracených existencí. Když 31. května zemřel, bylo mu šedesát. Někdo mu připisuje prvenství v postmodernistickém přístupu k obrazům a jiný zase zásluhy o rozvoj malování ve stavu změněného vědomí. Bohužel, nemaloval soustavně. Nerozvíjel svůj talent, jenom ho občas nechal explodovat − a pak zase bohorovně uspal. A tak pořád dokola, ve smutném koloběhu závislých. Více než polovinu života se intenzivně věnoval tvrdým drogám. Vysloveně se huntoval, nebyl obdařen pudem sebezáchovy. Jeho tvorba však měla skvělé momenty.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace








