Malíř Petr Vaněček vedl divoký život ztracených existencí. Když 31. května zemřel, bylo mu šedesát. Někdo mu připisuje prvenství v postmodernistickém přístupu k obrazům a jiný zase zásluhy o rozvoj malování ve stavu změněného vědomí. Bohužel, nemaloval soustavně. Nerozvíjel svůj talent, jenom ho občas nechal explodovat − a pak zase bohorovně uspal. A tak pořád dokola, ve smutném koloběhu závislých. Více než polovinu života se intenzivně věnoval tvrdým drogám. Vysloveně se huntoval, nebyl obdařen pudem sebezáchovy. Jeho tvorba však měla skvělé momenty.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se