Malíř Petr Vaněček vedl divoký život ztracených existencí. Když 31. května zemřel, bylo mu šedesát. Někdo mu připisuje prvenství v postmodernistickém přístupu k obrazům a jiný zase zásluhy o rozvoj malování ve stavu změněného vědomí. Bohužel, nemaloval soustavně. Nerozvíjel svůj talent, jenom ho občas nechal explodovat − a pak zase bohorovně uspal. A tak pořád dokola, ve smutném koloběhu závislých. Více než polovinu života se intenzivně věnoval tvrdým drogám. Vysloveně se huntoval, nebyl obdařen pudem sebezáchovy. Jeho tvorba však měla skvělé momenty.
Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se
