Lidská mysl je odjakživa skeptická k záhadám a ke každé z nich podvědomě hledá vysvětlení, ač třeba iracionální. V jedenadvacátém století se toho ujímají konspirátoři a napříč společností šíří "osvětu" o placatém tvaru naší planety, zákulisí teroristických útoků i kondenzačních stopách letadel na obloze.
Dříve tuto roli zase skvěle sehrávaly městské legendy. "Existují na to i vědecké teorie. Například přístupy kognitivní antropologie vycházejí z toho, že mysl nedokáže přijmout náhodu a neštěstí, které nevznikne ničím zaviněním," vysvětluje etnolog a folklorista Petr Janeček, který zkoumání a výkladu městských mýtů zasvětil podstatnou část své badatelské kariéry. O pérákovi, tom skutečně s malým "p" − notoricky známém fantomovi s péry připevněnými na nohou a svítícíma očima, který údajně děsil, přepadával a okrádal lidi a během druhé světové války zase bojoval proti nacistům − před dvěma lety dokonce napsal knihu. Nazval ji Mýtus o pérákovi.
Právě prostřednictvím legend a mýtů si podle Petra Janečka společnost často vysvětlovala a stále vysvětluje některé nepochopitelné události. Za každou cenu totiž hledáme příčinu − i tam, kde žádná přímá příčina není, ale projeví se pouze shoda náhod a okolností. "Lidé potřebují vysvětlení. Nic nemůže být náhoda," říká Janeček. Takovým způsobem se tvoří například víra "primitivních" kultur v čarodějnictví, v případě "vyspělé" společnosti jde o vznik pověry. V okamžiku, kdy selže racionalita, nás mysl evolučně nutí vymýšlet něco víc. Pérák je toho příkladem.
První český superhrdina
Existuje však zásadní rozdíl mezi pérákem a Pérákem. "Spousta lidí si myslí, že mám v textu své knihy chybu, když používám malé písmeno. Ale zatímco pérák je obecný druh nadpřirozené bytosti, stejně jako čert, vodník nebo meluzína, Pérák je konkrétní hrdina uměleckého zpracování, jichž se tento fantom dočkal hned několika," vysvětluje Petr Janeček. Ze speciálního druhu ducha udělaly prvního českého superhrdinu právě komiksy a literatura.
Konspirační teorie značí společenský neklid, který signalizuje změnu. Snad to bude změna k lepšímu.
Kdyby byl pérák skutečně jen jeden, bylo by mu dnes dávno přes sto let. První zmínky o něm se objevují po skončení první světové války, a jak etnolog ve své knize Mýtus o pérákovi rozebírá, jeho postava vychází z legendy o viktoriánském fantomovi z předměstí Londýna jménem Spring-heeled Jack.
"K pérákovi přistupuji jako vědec a snažím se co nejvěrněji popsat jeho podobu na základě vyprávění lidí, z nichž mnozí věří, že skutečně existoval," pokračuje Petr Janeček. Péráka má každý zafixovaného trochu jinak a jediné, co všechny podoby spojuje, je velmi rychlý pohyb, schopnost rychle zmizet z místa činu, a to většinou díky skákání na pružinách.
Zdá se, že nejstarší vyprávění hovoří o pérákovi jako o maskované bytosti v bílém plášti. Zejména ze začátku byl popisován spíš jako duch, umrlec, který vstal z hrobu a na sobě měl rubáš. V této podobě prý řádil ještě v 70. letech minulého století v nepřehledné zatáčce u jihočeského Ševětína, kde přepadával motocyklisty. Pérák tak vysvětloval časté místní nehody.
Duchy nahradili lidé
Mohlo by se zdát, že spolu s technologickým pokrokem a schopností stále snadněji objasnit "záhady moderní doby" postupně klesá potřeba vymýšlet fantomy a přízraky. Ale podle Petra Janečka je tomu naopak. Dokazuje to například obrovský boom konspiračních teorií, který v posledních letech zažíváme. "Je to skoro šílené. Svět a život v něm je ale dnes natolik složitý a komplexní, že mnozí lidé hledají jednoduchá vysvětlení. A jedním z nich je, že svět kdosi řídí," konstatuje badatel.
Jen bytosti s nadpřirozenými schopnostmi, duchy a bohy postupně vystřídali skuteční lidé v podobě různých tajných společenství, jakými jsou svobodní zednáři, ilumináti a další tajné spolky, které tahají za nitky světa a ze zákulisí řídí celou společnost. "Důvod je stejný jako v případě mytických fantomů − neochota přijmout chaos vlastních životů. Jakmile se stane neštěstí, ať už se jedná o teroristický útok, epidemii, ekonomickou krizi či ekologickou katastrofu, musí existovat vědomý aktér a přímý záměr," líčí Petr Janeček. A tak i moderní společnost stále částečně používá primitivní způsob myšlení a za vším hledá příčinu.
Podobně posloužil také pérák. Jeho popularitu český etnolog přičítá především kolektivní snaze vysvětlit si nejistotu v období protektorátu a druhé světové války. "Lidé měli obrovský strach, dělo se hodně špatných událostí a pérák byl jedna z možností, jak je objasnit. A přežil nakonec až do 70. let minulého století," říká badatel.
Ke zkoumání fenoménu péráka a městských mýtů ho přivedl jeho klukovský zájem o sci-fi a fantasy, v jejichž komunitách se o fantomech hodně mluvilo. "Je to velmi zajímavý jev a navíc rozšířený napříč společností," říká Petr Janeček a má pravdu − existuje jen málo lidí, kteří by o pérákovi nikdy neslyšeli. "Když jsem vystudoval etnologii a začal se věnovat problematice moderního folkloru, překvapilo mě, že o pérákovi neexistuje žádný ucelený soubor informací, pouze dva články ze 60. let minulého století. Tak jsem se rozhodl napsat knihu sám," vysvětluje.
Konspirační teorie, které zpochybňují oficiální výklad světových událostí a obecně přijatých faktů, vznikají zpravidla v období společenského neklidu – ze strachu a nejistoty. V minulosti k vysvětlení záhadných událostí sloužily mytické postavy, jako byl třeba městský fantom pérák, který způsoboval nehody v nepřehledné zatáčce, obtěžoval ženy a později naopak "pomáhal" v odboji proti nacistům. Úlohu duchů postupně převzali skuteční lidé a dnešní konspirace věří, že za nitky tahá kdosi za oponou a přetváří svět k obrazu svému.
Chemtrails
Bílé stopy za letadly podobné běžným kondenzačním stopám, které obsahují nebezpečné chemikálie. Ty údajně záměrně rozprašují do ovzduší vlády, aby ovlivňovaly počasí a fyzické i psychické zdraví obyvatel. Konspirační teorie vznikla ve druhé polovině 90. let minulého století, dnes má statisíce příznivců po celém světě.
Placatá země a Heliocentrismus
Tomu, že je Země kulatá a Slunce je středem sluneční soustavy, podle The Flat Earth Society (Společnost ploché Země) věříme jen proto, že se to tak vyučuje ve školách. Všechny vědecké poznatky o tvaru zeměkoule jsou lži, které manipulují populací. Neexistuje prý jediný empirický vědecký experiment, který by jasně prokázal pohyb, rotaci a zakřivení Země. Existují jen teorie podložené matematickými výpočty.
11. září 2001
Oficiální výsledky vyšetřování teroristických útoků na newyorská dvojčata prý nejsou k veřejnosti upřímné. Jedna z odnoží této konspirační teorie tvrdí, že americká vláda útoku úmyslně nezabránila, aby si uchovala záminku pro další válečné konflikty. Další varianta dokonce organizaci útoků přímo přičítá americké vládě.
Partyzáni se mu smáli
O skákajícím fantomovi si folklorista vyslechl také spoustu historek od své babičky, která během druhé světové války nuceně pracovala ve válečné výrobě v Poličce, kde sestavovala bomby. Bydlela tehdy na ubytovně a coby sedmnáctiletá dívka se péráka bála, podobně jako její spolupracovnice. Strašidelné historky si vyprávěly po cestě z práce.
"Babička říkala, že pérák určitě nepřeskakoval tramvaje, natož domy. Ale byla přesvědčená, že někdo takový skutečně existoval a napadal lidi. Zaujalo mě, že někdo racionální a inteligentní může věřit tak absurdní legendě. Nakonec se ukázalo, že takových lidí byly možná desetitisíce," připomíná etnolog.
Jeho kniha Mýtus o pérákovi vznikla především na základě vzpomínek těch, kteří se fantoma doopravdy obávali. Neexituje ale nikdo, kdo by popisoval osobní zkušenost. "Většinou jsou to příběhy z druhé ruky, nikdo nemá odvahu říct: Viděl jsem péráka. Jedná se však o velmi akční příběhy," popisuje autor publikace, jež mýtus zkoumá.
Co se dočtete dál
- Jak se dívali na postavu péráka odbojáři a partyzáni z druhé světové války?
- Kdo byl pérák z Jičína?
- Kdy se podle Petra Janečka probouzí ve společnosti fantazie?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
