Rakušané sice mluví německy a mají o něco víc peněz než my, nikdo se nám ale nepodobá tak jako oni. A nejen mentalitou nebo esteticky, ale především gastronomicky. Ne náhodou, delší dobu jsme přece žili v jedné monarchii a spolu s Němci i Jižním Tyrolskem jsme byli součástí fenoménu zvaného Mitteleuropa. V něm se víno mění v pivo, jídlo na talíři těžkne a italská serenáda přechází v jódlování a Lederhosen.

Právě v rakouských Alpách i cestou tam jsem si znovu uvědomil jednu věc: proč se na našich horách či benzinkách nemůžeme po vzoru Rakušanů a Němců držet naší středoevropské gastronomické tradice a musíme se pořád zabíjet gumovými bagetami a sendviči, které neumíme? Slušný sendvič na české benzince totiž nezajistilo ani téměř 30 let kapitalismu, jehož ruka zůstává skutečně neviditelná. A o bagetě ani nemluvím − ta se dodnes podobá spíš gumovému obušku, s nímž kdysi poslanec KSČM Zdeněk Ondráček mlátil lidi.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se