Volfův revír: Znásilněná zeď!

Tohle se nemělo stát. Nevěděl jsem však, co mě čeká. A i kdybych o tom měl ponětí, stejně bych odporný zážitek neoddálil. Nepříjemnostem se musí čelit, a ne před nimi zavírat oči.

Po zimním spánku jsem opět naskočil do sedla bicyklu, abych se vypravil na obhlídku revíru, k němuž mám bytostný vztah. Obora Hvězda je dokonale vymyšlená, s šesticípým renesančním letohrádkem v srdci, s cestami připomínajícími šíp vložený do lučiště, s divokými kraji na jihu, se staletými stromy, s průzračným potokem Světluška, mokřady s rybníčkem v jihozápadní části. Je to pořádný kus velmi citlivě usměrňované přírody vyzařující zvláštní patos míst, jimiž procházejí dějiny: kousek odtud, na Bílé hoře, prohranou bitvou započala zkáza českého národa, z níž se po nemilosrdné popravě elit dodnes nevzpamatoval.