Současná česká poezie: Báseň Miroslava Olšovského

je básník, prozaik a také vědec se zaměřením na ruskou literaturu a kulturu. Pracuje ve Slovanském ústavu Akademie věd ČR, žije v Praze.

Jako rusista se podílel například na prvním (a velice zevrubném) výboru z básní a próz zásadní postavy ruského undergroundu Igora Cholina. Olšovský vydal dvě básnické sbírky (Záznamy prázdnot; Průvodce krajinou) a prózu Líčení. Je rovněž autorem vizuální a konkrétní poezie. Zde publikované básně pocházejí z rukopisné sbírky Nicotnosti, v níž Olšovský staví do středu zájmu samo slovo (a samu báseň, která se ze slov – pro leckoho překvapivě – skládá!). Autor totiž vyznává – společně s mnoha ruskými undergroundovými básníky, jejichž odkaz pozoruhodně rozvíjí –, že především slovo, jazyk sám, psaní samo jsou v poezii pravou skutečností. Jeho texty si často místo misky nahnilých jablek na stole nebo klapotu dívčích podpatků v mlze všímají například nedopsané básně nebo zahozeného verše a dělají to všemi smysly, stručně a vždy s drtivou melancholií.

Na otázku, zda by podepsal výrok německého básníka Güntera Eicha, který směrem k básníkům a básním řekl "Buďte pískem, ne olejem v soukolí světa!", Miroslav Olšovský odpověděl: "Ano, podepsal. Poezie je vzpoura. Každé její slovo protestuje proti běžné skutečnosti, proti převládající průměrnosti světa – poezie je roztržka s prostředností řeči. A ukazuje realitu, jakou nikdo nechce, jakou by nejraději odvrhl jako cosi nepředstavitelného a nesnesitelného, jako nějakou temnou a nesrozumitelnou tíhu."