O blízké budoucnosti (přítomnosti?) s Donaldem Trumpem: Česká pozice

Nazývají mě "českým Donaldem Trumpem", napsal na závěr dopisu prezident vykládaným psacím perem, které před lety dostal jako dárek od Václava Klause. Zálibně si po sobě přečetl napsané řádky, pak si lokl becherovky. Inspirace se dostavila okamžitě. "Nazývají mě i 'českým Eisenhowerem', protože jsem osvobodil zemi od fašistů z pražské kavárny. A dále mě nazývají," pokračoval Miloš Zeman v psaní, "českým Putinem". Chvíli váhal, zda ještě něco doplní, ale toto se mu zdálo dostatečné. Na Trumpa to nepochybně udělá velký dojem.

Olízl známku s vlastním portrétem, přilepil ji na dopis vlevo dolů a stiskl tlačítko na stole.

"Odešlete to Trumpovi," podal dopis šéfovi hradního protokolu.

Když Forejt do dopisu nahlédl, začal mu po tučném zátylku stékat proud potu.

***

Donald Trump seděl za svým stolem v oválné pracovně a marně se snažil soustředit na práci. Vůbec mu to nešlo! Přízrak úst Moniky Lewinské klečící na koberci ho pronásledoval dnes už od rána. Na večer mu sice Giuliani slíbil dvě prvotřídní východoevropské šlapky, ale do té doby ještě zbývaly dvě hodiny, které bylo třeba nějak přetlouct.

Podrážděně tweetl cosi na adresu Íránu, což v 10 tisíc kilometrů vzdáleném Teheránu okamžitě uvedlo do pohotovosti prvního stupně 50 tisíc příslušníků íránských Revolučních gard.

Zatracený Bill, opakoval si už asi posté. Ten chlápek si to tu uměl užít! On aby se tady bál otevřít i Pornhub do té doby, než zjistí, kolik tajných služeb vlastně monitoruje jeho počítač.

Z nudy se začal probírat kupou blahopřání k inauguraci, která mu Melania složila do ozdobné rozety na historické štokrle po Abrahamu Lincolnovi. OSN, Merkelová, něco ze Švédska… Se zlomyslným potěšením házel jednu neotevřenou obálku za druhou do koše, přesně tam, kde by ho nejradši viděli všichni ti gratulanti. Tak tady musela klečet, zadíval se na koberec pod sebou a s trhnutím si uvědomil, že zase sní.

V tom ho v hromadě korespondence zaujal dopis s dvouocasým lvíčkem a nalepenou známkou. Proboha, co to musí být za magora, že lepí známku vlevo dolů? pomyslel si a roztrhl obálku.

"Nazývají mě českým Donaldem Trumpem…" četl poslední odstavec a zrak mu sklouzl dolů na jméno odesilatele. Český prezident…, jasně, Praha! Ivana!

Z dopisu vypadla i podepsaná fotografie prezidenta s rodinou. Znavený tělnatý muž v letech, jeho žena v maskáčích, dcera Kačenka. Sakra, tu mladou holku jako bych odněkud znal, napadlo Trumpa. Ze zamčeného šuplíku vytáhl katalog s castingem od Giulianiho.

***

"A uskutečnila se výhradně díky mému diplomatickému úsilí, které jsem vedl na všech frontách a využil k němu

veškerý potenciál České republiky," prohlásil Miloš Zeman na tiskové konferenci u příležitosti první zahraniční cesty nového amerického prezidenta, kterou Donald Trump k překvapení celého světa směřoval do Prahy.

Zatímco Ovčáček bavil novináře vtípky na adresu Karla Schwarzenberga, Zeman za pomoci ochranky ztěžka vstal a odebral se do šatny. Tohle si tedy mohl odškrtnout. O vztahy s USA Česko nemusí mít strach až do konce Trumpova volebního období. Miloš Zeman se zálibně usmál při vzpomínce, jak ho včera Trump prosil na kolenou a sliboval mu hory doly.

Bohužel, v multipolárním světě jeden spojenec nestačil. Bude třeba ještě mnoha diplomatických tahů, aby své

zemi zajistil bezpečnou budoucnost. Unaveně se opřel o křeslo a před očima mu běžel celý jeho život. Nejprve komunisté zdevastovali průmysl a české školství dostali na úroveň Nepálu. Pak ódéesáci spálili celou zemi a rozprodali ji Němcům. Pak se objevili vítači muslimů, homosexuálové, cyklisté… Všechno teď spočívalo na něm. Tradiční hodnoty jsou to jediné, co nám zůstalo.

"Jsi v pořádku, tati?" zeptala se Kačenka, která nakoukla do šatny.

"To nic není, holčičko," řekl unaveně Miloš Zeman a bojovně zvedl hlavu. "Sbal se. Dneska letíš do Pekingu. Je tam zasedání ústředního výboru."