Povídka na víkend Bogdana Trojaka: Nedělní oběd

Bylo nedělní poledne. Do karlínského přístavu zrovna vplouval kolesový parník Konstanz, nahnědlá vltavská voda za jeho zádí se pěnivě vařila a na palubě bylo veselo. U stolků dojídala sváteční oběd společnost blahobytných pánů v nádherných oblecích. Uprostřed paluby čněl dýmící komín, na němž byl vymalován v nadživotní velikosti Jan Hus stravovaný plameny a připoutaný řetězem ke kůlu­-komínu.

Kousek od Husa popíjeli víno přímo z těžkých lahvic dva rozjaření boubelatí pánové. Notně rozdováděný byl mistr Urvinitka, blahobytný zámišník a pergamentník, který obíhal čoudící komín v rozhalené čamaře tak čile, až na ní vlály ozdobné šňůrky, po nichž chňapal jeho rozčíleně štěkající libeňský srneček. V chlemtání vína mu zdatně sekundoval bečvář Vácslav Ratolístka, statečný syn tohoto staroslavného řemesla, jenž cestoval v slavnostním cechovním kroji − na hlavě měl čapku ze zeleného sametu olemovanou bílou beránčí srstí s vetknutým labutím pérem, na sobě pak kazajku z modrého sukna s krátkými

šosy a se dvěma řadami bílých leštěných knoflíků,

černé nohavice, vysoké boty a kalhoty v polou přes ně přehrnuté.

"Vrchní," volal teď bečvář Ratolístka směšně vrávoraje, "doneste další lahev žampaňského, neboť mi nemilosrdně vyschlo v požeráku!"