V Asii narostla spotřeba masa: Nový zvyk obyvatel nejlidnatějšího světadílu může způsobit klimatické změny

Klimatické změny je to poslední, na co Maya Puspita Sariová myslí, když si pochutnává na bifteku a zmrzlině, které byly dříve pro miliony Indonésanů luxusem. Prudký nárůst konzumace produktů vzešlých z chovu hospodářských zvířat je ale pro naši planetu velmi špatnou zprávou. Nikde jinde na světě přitom neroste apetit tolik jako v Asii, kde se rychle rozvíjí střední třída a která díky růstu příjmů a změně stravovacích návyků spotřebovává tolik produktů živočišného původu jako nikdy předtím.

Platí to zejména o Číně a Indii, ale také o Indonésii. Spotřebitelé jako je Sariová, jednatřicetiletá účetní z kosmopolitní indonéské metropole na ostrově Jáva, dnes mají běžně k dispozici zemědělské produkty, jež se mimo velké náboženské svátky dříve konzumovaly jen výjimečně.

Sariová vyrostla na venkově a červené maso jedla pouze jednou nebo dvakrát do roka. "Dnes už maso není žádný luxus a výběr je tak velký. A v Jakartě jsou k mání nejrůznější druhy zmrzliny, jogurtů a dalších mléčných výrobků. Je to super," vysvětlila.

Pětadvacetiletá Christabelle Adeline Palarová vzpomíná, jak v dětství jedla maso jen občas. Dnes "mám maso pořád, kromě dní, kdy musím trochu šetřit". To je sice dobrá zpráva pro střední třídu v rozvíjejících se zemích, ale špatná zpráva pro naši planetu. Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) totiž dnes chov hospodářských zvířat představuje 14,5 procenta emisí skleníkových plynů, a to je více než emise vyvolané dopravou.

Přežvýkavci vypouštějí do vzduchu značné množství metanu. Oxid dusný, další významný skleníkový plyn, je vylučován z hnojišť a z krmiva pro dobytek. Tyto emise by podle předpovědí FAO měly značně vzrůst, protože spotřeba masa a mléčných výrobků zřejmě vzroste do roku 2050 u masa o 76 a u mléčných výrobků o 65 procent.

Podle britské neziskové organizace Chatham House dnes 250 milionů Indonésanů sní méně masa než jejich asijští sousedé (v průměru 2,7 kilogramu na osobu za rok). Například v Malajsii se sní za rok v průměru osm kilogramů masa na osobu, ale do roku 2021 bude Indonésie patřit podle předpovědí k deseti zemím s největším nárůstem spotřeby hovězího, kuřecího a vepřového masa.

Pokud jde o trh s mléčnými výrobky, je potenciál největší ekonomiky jihovýchodní Asie obrovský, uvádí indonéská asociace výrobců mléka. Novozélandský gigant Fonterra, který vyrábí mléčné výrobky, spatřuje v Indonésii jeden z nejvýznamnějších trhů. Zhruba 90 procent mléčných výrobků se totiž do Indonésie dováží, zejména z Nového Zélandu a z Austrálie.

V Indonésii má růst spotřeby masa z chovných zvířat i nepřímé dopady na klima: více dobytka znamená více zemědělských farem, a tedy další odlesňování, které je již dnes značné kvůli poptávce po palmovém oleji, papíru a rýži. Indonésie a spolu s ní celá planeta se tak připravují o lesy, které zachycují oxid uhličitý z atmosféry.

Letos nelegální spalování lesů způsobilo obrovské uvolňování dýmu, který se šířil do několika zemí jihovýchodní Asie a v některých dnech za sebou zanechával více skleníkových plynů, než celá ekonomika Spojených států.

Změna stravovacích návyků je nezbytná, aby oteplení planety nepřekročilo dva stupně Celsia, uvádí Chatham House. Tento limit si stanovilo mezinárodní společenství a vědci soudí, že jeho překročení může vést k řetězové reakci, který nynější stav ještě zhorší. Zdá se však nemožné přesvědčit lidi, aby jedli méně masa a jogurtů, a zabránili tak dalšímu oteplování planety, konstatují nevládní organizace.

"Naše veřejnost nechápe ani souvislost mezi vypalováním lesů a emisemi, natož konzumací masa. Změna životního stylu a mentality zabere nějaký ten čas," uvádí Nyoman Iswarayoga z indonéské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF).