Nejhorší místo pro vegetariána? V ráji masa Uruguayi je považují za blázny

"V Uruguayi se vegetariánům smějí, považují je za blázny," povzdychne si Laura Lacurciaová, které bylo zvířat líto, a tak vyřadila maso ze svého jídelníčku. V zemi, která patří mezi největší vývozce masa, je vegetariánství křížová cesta.

Mezi komentáři, které tato sedmačtyřicetiletá novinářka slýchává, patří mimo jiné, že se "chce dělat zajímavou a podléhá módě".

V zemi, která je hrdá na to, že v ní žije více krav (asi deset milionů) než obyvatel (tři miliony), byla nedávná zpráva Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC), součásti Světové zdravotnické organizace (WHO), o možné karcinogennosti červeného masa přijata jen s lehkým pokrčením ramen.

Vegetariáni jako terč posměšků

Takovým varováním totiž sáhla agentura na "potravinový totem" Uruguaye, devátého největšího exportéra masa na světě a také velkého fanouška tohoto jídla, vysvětluje antropolog Gustavo Laborde, autor knihy Barbecue. Původ, historie, rituál. "Když chce někdo jíst uruguayskou kuchyni a je vegetarián, čekají ho krušné chvíle," říká Laborde s humorem.

V metropoli Montevideu, kde bydlí asi 1,5 milionu lidí, je jedna jediná veganská restaurace a několik vegetariánských podniků, uvedla Titina Nuñezová, ředitelka gastronomického časopisu Placer. "Uruguay se pořád drží pizzy a barbecue. Pokud jde o gastronomii, čeká ji ještě dlouhá cesta. Když už otevře japonská nebo mexická restaurace, nakonec stejně musí přidat na menu jídlo zvané minuta (pokrm obsahující obdobu řízku nebo párky), jinak zkrachuje," dodává.

Vegetariáni musí být vůči posměškům "velmi tolerantní, brát je s humorem nebo jim nevěnovat pozornost", soudí Laura Lacurciaová, která se rozhodla být vegankou a nejí tudíž ani vejce či jiné živočišné produkty.

Každý Uruguayec sní v průměru 58,6 kilogramu hovězího ročně, zatímco například ve Francii je to v průměru 20 kilogramů.

Bez masa to nejde

Kdyby mělo být maso vyškrtnuto z místního jídelníčku, byl by to "konec Uruguaye", soudí jeden ze zákazníků typické restaurace v Mercado del Puerto v centru Montevidea, což je hala, kde se jí v podstatě výhradně grilované maso. "A kromě toho, kdo ví, čí zájmy se skrývají za informací WHO," dodává konspirativním tónem jeho soused.

Každou neděli se Montevideem line typicky uruguayský odér, vůně barbecue, které se pořádá snad na všech rodinných sešlostech. A když vás realitní makléř provází po bytě, dříve než počet metrů čtverečních zmíní, že na terase je gril.

V poledne dělníci často improvizovaně grilují přímo na chodníku, přičemž k tomu používají kovové části ze staveniště. Dokonce i na seznamovací aplikaci Tinder se zdá být vlastnictví grilu těžkou vahou, alespoň podle profilových fotografií svobodných mužů s tímto zařízením v pozadí.

José Fernandez, který sedí u stolu v jedné restauraci v Mercado del Puerto, si dokonce vzpomíná, že ještě v 70. letech přidávaly matky svým dětem do kojenecké stravy krev z masa.

Podle odbornice na výživu Rosany Vieraové je varování WHO přehnané. "Uruguayské maso se liší od toho z ostatních zemí. Tady se krávy pasou pod širým nebem a díky tomu je tuk v mase kvalitní."