Nacistický rekreační komplex Prora na Rujaně pro 20 tisíc turistů z větší části chátrá

Rozsáhlý nacistický rekreační komplex Prora na baltském ostrově Rujana měl podle plánů stavitelů sloužit k ubytování 20 000 turistů. Sedmdesát let po skončení druhé světové války sice částečně rekreační funkci plní, většina budov ale chátrá a zarůstá náletovými dřevinami. Plného využití se komplex patrně nikdy nedočká, protože infrastruktura na Rujaně by nedokázala pojmout další tisíce turistů.

Čtyři kilometry dlouhý kolos, který kopíruje pobřeží zátoky Prorer Wiek, naplánovala nacistická pracovní organizace Kraft durch Freude (Radostí k síle) jako vzorové rekreační zařízení pro německé dělníky. Všechny dvoulůžkové pokoje o ploše deset metrů čtverečních měly mít výhled na moře, pro návštěvníky měly být připraveny velké společenské místnosti, tělocvičny i bazén. Základní kámen komplexu byl položen v roce 1936, vlastní stavba začala v roce 1938 a do vypuknutí války se podařilo dokončit hrubou stavbu osmi půlkilometrových ubytovacích bloků.

Válka stavbu přerušila, Prora ji ovšem přestála v dobrém stavu. "Rujana neměla za války strategický význam, proto byla téměř zcela ušetřena náletů a Prora z ní vyšla beze škod," říká průvodce po komplexu Jan Seldler. "Po válce ale komplex posloužil jako zdroj stavebního materiálu a nejjižnější blok byl natolik poškozen, že musel být odstřelen," doplnil.

Stany, zotavovny ROH, trampské chaty a Balaton. Připomeňte si dovolenou minulého století

Dalších 7
fotografií

Zbývající část Prory obsadila východoněmecká armáda a využívala ji jako kasárna. Po sjednocení Německa v roce 1990 objekt přešel do vlastnictví státu, který ho po několika neúspěšných pokusech v roce 2004 prodal soukromým investorům. Ti přebudovali část komplexu na hostel a část na prázdninové apartmány, většina obří stavby však zůstává nevyužitá.

"Ze statického hlediska je celý komplex v pořádku, ale aby mohl být využíván, byla by třeba vysoká investice. Fasády, které vznikly v době, kdy Proru využívala východoněmecká armáda, jsou prosáklé vodou, protože se o ně od sjednocení nikdo nestaral. Navíc do sklepů proniká voda, která se tam hromadí, protože není odčerpávána. V dalších částech sklepů se vrší odpadky, které tam lidé nelegálně vyvážejí," řekl Seldler.

Situaci komplikuje i to, že se na nacistický komplex vztahuje památková ochrana. "Stát chrání Proru jako památník gigantismu, v jehož duchu plánovali nacisté své stavby. Památková ochrana se vztahuje na stav, v jakém nacisté komplex zanechali, tedy na hrubou stavbu. To sice umožňuje interiéry přestavět, jako to udělali provozovatelé hostelu, zakázaná je ale třeba přístavba balkonů. A balkony patří mezi základní vybavení, která hledají turisté, již si chtějí na celou sezonu pronajmout apartmánové bydlení na pobřeží Rujany," vysvětluje Seldler.

Většina komplexu tak zůstává prázdná. Okolí Prory zarůstá borovicemi a výhled na moře, který měl kdysi rekreační komplex nabízet ze všech pokojů, vystřídala zeleň stromů. Společenské sály nebyly nikdy dostavěny, jejich ruiny se postupně rozpadají a z bezpečnostních důvodů je k nim zakázán vstup. V někdejší správní budově komplexu funguje diskotéka a restaurace, část komplexu slouží Dokumentačnímu centru Prora, jež připomíná okolnosti vzniku rekreačního centra a jeho využití pro nacistickou propagandu.

Foto: ČTK

"Že by Prora někdy nabídla ubytování pro 20 000 lidí, ale i jen pro polovinu, je nyní nepředstavitelné," řekl Seldler. "Není to dáno jen stavem zařízení. Turistická kapacita Rujany je už naplněna. Z pevniny sem vede jediná hlavní silnice a v létě, kdy vrcholí turistická sezona, je při střídání turnusů zcela přetížená. Další auta se sem prostě nevejdou," uzavřel.