Před 210 lety se narodila Anna Chadimová, možná autorka polky

Skočný tanec, zvaný polka, znají lidé v různých koutech světa, ale jen málokteří z nich asi ví, že ho podle jedné z teorií vymyslela služka Anna Chadimová, která se narodila v Petrovicích u Sedlčan 11. června 1805. Novému tanci se zprvu říkalo maděra či nimra podle lidové písně Strýček Nimra koupil šimla, na niž Anna někdy v roce 1830 začala v Kostelci nad Labem provádět nezvyklé kroky. Mezi přihlížejícími byl tehdy i učitel Josef Neruda, který si nápěv poznamenal do not, a zrodila se polka.

Když tanec v roce 1835 dorazil do Prahy, byl podle této verze překřtěn na "půlka" (podle polovičního rytmu) a nakonec na polku. První tiskem vydanou polku Esmeralda pak složil František Hilmar, učitel v Kopidlně.

Tato verze ale není příliš pravděpodobná, proto se většina autorů přiklání spíše k verzi, že vznikla v okolí Hradce Králové ze sympatií k polskému národnímu povstání roku 1830. Vyvinula se nejspíš z polského krakowiaku, obohacena o některé ryze české prvky.

I původ názvu je sporný. Může být odvozen od slova Polsko, ale i od slova půlka, což může znázorňovat půlku 4/4 taktu, tedy fakt, že se polka hraje v taktu 2/4, a nebo je tu možná souvislost s figurálními tanci.

Polka | Excerpt from How To Dance Through Time, Vol. 5, Victorian Era Couple Dances

Historik, muzikolog, literární historik a politik Zdeněk Nejedlý věnoval polce mimo jiné i stať v časopise Naše řeč (1925). "O polce a jejím vzniku máme, jak známo, roztodivné historky… Každý zná známou povídačku o tom, jak nějaká služebná dívka v Kostelci n. L. začala na dvoře tančiti polku, a to prý se tak líbilo, že ji tančili i hoši na taneční zábavě, a odtud prý se dostala do Prahy a dále do světa. To je vypravování kosteleckého měšťana Václava Klášterského, jež vyšlo původně v Bohemii 1844 č. 80 a odtud se četnými otisky rozšířilo do celého světa. Máme však i jinou povídku o tom, jak na Jičínsku tančili hoši ,nimru‘ (k písni Strejček Nimra koupil šimla), a to prý jest původ polky, jak zase tvrdil Frant. Hilmar, tehdy učitel ve Střevači u Jičína, jenž sám složil mnoho polek…"

Jisté každopádně je, že když se polka dostala někdy dolem roku 1840 do Paříže, stala se celosvětovou módou a v průběhu první poloviny 20. století se objevilo v různých státech mnoho jejích obměn. Ve Francii to byla polka třesená, "tremblente", v Americe swingová, v Bavorech houpavá a další.

Nový tanec se stal též oblíbenou skladbou klavírní a orchestrální. Polka zaujala Bedřicha Smetanu i Antonína Dvořáka, v jejichž díle má své nezastupitelné místo. Asi nejslavnější polku Škoda lásky složil ve druhé polovině 20. let minulého století Čech Jaromír Vejvoda.

Ze slavného tance ale Anna Chadimová, provdaná Slezáková, žádné štěstí neměla. Zemřela chudá 3. srpna 1884 v Sudově Hlavně, pochována je na hřbitově v Kostelním Hlavně.