Sousedí s vilou Tugendhat a přístupná bude od června: Secesní vila Löw-Beer

Návštěvníci mohou od středy 27. května nahlédnout alespoň do zahrady secesní vily Löw-Beer v Brně, sousedící se světoznámou vilou Tugendhat. Její konečné otevření se odkládá na druhou polovinu letošního roku. Od června ale lidé budou moci chodit dovnitř alespoň na komentované prohlídky, expozici zatím vila nemá. Vyplynulo to z dnešního vyjádření zástupců Muzea Brněnska a Jihomoravského kraje.

Podle kurátorky Petry Svobodové obnovená zahrada představuje vítanou klidovou zónu určenou k rekreaci a relaxaci. Lidé kromě zahrady s výhledem na vilu Tugendhat mohou navštívit zdarma původní celnici z 18. století, která později sloužila jako konírna, nebo dům zahradníka Löw-Beerových. Od středy 27. května tam bude otevřená kavárna a v patře výstava Brněnské stopy rodiny Löw-Beerů.

Vybudování expozice v Löw-Beerově vile podle Svobodové zdržuje například náročné spravování veřejných zakázek. Ve vile bude patrně na podzim expozice Svět brněnské buržoazie mezi Löw-Beer a Tugendhat. "Expozice bude o rodině Löw-Beerových a jejich podnikání, návštěvník uvidí, jak vypadala secesní jídelna. Bude zde i místnost věnovaná vzorové památkové obnově vily Tugendhat, budou se prezentovat i některé artefakty z vily Tugendhat, například dobové linoleum," uvedla Svobodová.

Löw-Beerové byli významnou židovskou průmyslnickou rodinou, která pocházela z Boskovic. Rodina podnikala v cukrovarnictví a vlnařství. Tovární komplex měli například ve Svitávce na Blanensku, kde mají i další významnou vilu. Rodina podnikala i v Brně. V roce 1913 v něm koupil Alfred Löw-Beer secesní dům s rozsáhlým pozemkem, v jehož horní části si později jeho dcera Greta Tugendhatová nechala s manželem postavit světoznámou funkcionalistickou vilu.

Otevření zrekonstruované vily Tugendhat

Dalších 11
fotografií

Mezi oběma vilami je nyní plot, který bude odstraněn patrně až za několik let. "Doufáme, že se to během několika let podaří, protože to bude pro návštěvníky pohodlnější," uvedla Svobodová. Podle ní plot odstranit zatím nejde kvůli odlišným dotačním titulům, z jakých se vily opravovaly.

Gestapo a domov mládeže

Nemovitost na Drobného 22 (dříve Sadová – Parkstrasse) sestávala v 19. století ze dvou stavebních parcel, na nichž stály zahradní domky, a dále ze dvou pozemků s vinohradem a zahradou. V roce 1903 zakoupil realitu továrník Moritz Fuhrmann, který si zde dal postavit rodinnou vilu. Podle obecního věstníku pro zemské hlavní město Brno byly v jednopatrové vile čtyři byty celkem se 14 pokoji a 7 kabinety, 3 kuchyněmi, 2 koupelnami a 6 záchody. Autorem projektu je pravděpodobně vídeňský architekt Alexander Neumann.

Po Fuhrmannově smrti prodali v srpnu 1913 jeho dědicové vilu za 290 tisíc korun textilnímu podnikateli Alfredu Löw-Beerovi (1872–1939). Nový majitel nechal ve 30. letech dům částečně stavebně upravit (především prostor centrální schodišťové haly). Autorem úprav byl vídeňský architekt Rudolf Baumfeld.

V roce 1940 zabavili vilu Němci pro potřeby tajné státní policie (gestapa). V roce 1946 byla nad objektem ustanovena národní správa a v roce 1954 se stal majetkem československého státu. V letech 1962–2012 zde sídlil domov mládeže.

Vila je od roku 2001 v majetku Jihomoravského kraje, který postupně vypracoval projekt na její obnovu, která stála 60 milionů korun.