Historickým městem roku 2014 je Cheb. Porazil třeba Prahu 1 či Olomouc

Historickým městem roku 2014 se stal Cheb. Cenu udílenou za příkladnou péči o památky a spojenou s odměnou milion korun dnes na Pražském hradě převzala místostarostka Daniela Seifertová.

Oceněna byla ještě města Jičín a městská část Praha 1, jejichž zástupci si odnesli odměnu 100 000 korun. Zvláštní uznání dostaly Prachatice, Polná a Nový Jičín, které se již dříve historickými městy roku staly a podle pořadatelů soutěže o své památky stále s pomocí státního příspěvku vzorně pečují.

Ceremoniál na Pražském hradě se koná tradičně u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel, který se od roku 1983 slaví 18. dubna. Do soutěže se každoročně hlásí několik desítek měst, některá i poté, co již titul získala. Ve finále letos byly ještě Holešov, Jičín, Litomyšl, Lomnice nad Popelkou, Nový Jičín, Olomouc, Polná, Praha 1, Boskovice, Kadaň, Klatovy, Kutná Hora a Prachatice. Finalisté získávají odměnu 100 000 korun. Šest z letošních finalistů již titul získalo. Cheb byl letos ve finále potřetí.

Porota, která vybrala Cheb jako vítěze krajského kola soutěže, uvedla, že město je historicky uznávané regionální, společenské a kulturní centrum. Jeho zásadním projektem byla přeshraniční Krajinná výstava Cheb-Tischenreuth v roce 2013.

Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad: vzadu měšťanský dům Špalíček a v popředí vlevo zakrytá kašna s Herkulem. Foto: ČTK

Loni město vložilo do obnovy kulturních památek 29 milionů korun. Podnikatelům třeba přispívá na výrobu vývěsních štítů, které se snaží mít v jednotné podobě. Z ministerského programu regenerace, za jehož využití se cena udílí, město loni dostalo 1,2 milionu korun a použilo je na obnovu osmi památek. Na území Městské památkové rezervace Cheb je 205 nemovitých památek.

Cheb loni pokračoval v obnově hradu, náklady na jeho údržbu v roce 2014 činily 2,5 milionu korun. Návštěvnický okruh byl rozšířen o středověkou věž v prostoru šancí. Františkánský klášter s kostelem byl vybaven novými lavicemi, začala oprava vitráží za celkem milion korun. Opraveny byly fasády několika domů v majetku města a opravovala se také část městských hradeb. Město také pokračuje v opravě bývalého hotelu Hradní dvůr, který jako chátrající památku v roce 2012 zakoupilo. Loni se uskutečnily opravy za 16 milionů korun, obnova objektu, v němž budou bydlet starší občané města, je téměř dokončena.

Schirdingerovský dům s obnovenou černou fasádou na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Chebu. Foto: ČTK

Soutěž o Historické město roku pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj. Cena se udílí za nejlepší realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, vyhlašovaného ministerstvem kultury.

Vizitka města

– Město leží v Karlovarském kraji na hranici s Německem na řece Ohři v nadmořské výšce 459 metrů. Má 33 000 obyvatel.

– První zmínka o Chebu pochází z roku 1061, kdy byl zmíněn jako sídliště v listině německého krále Jindřicha IV., která se týká darování části lesa u cesty směřující z města. Jako město byl poprvé zmíněn roku 1203.

– Poloha na česko-německých hranicích předurčila Chebu složitou historii. Zdejší hradiště bylo sice již v 9. století osídleno Slovany, nejpozději v 11. století se ale dostalo do sféry zájmů bavorských, potažmo německých vládců. Roku 1146 město i celé okolní území získal císař Fridrich I. Barbarossa, který nechal postavit dodnes z části zachovaný hrad.

– Půdorys historického jádra, který se v zásadě zachoval až do dneška, byl určen po ničivém požáru v roce 1270. V té době město držel český král Přemysl Otakar II., za jehož vlády začala snaha o získání Chebska pro české království. Definitivně město připadlo české koruně až roku 1322, kdy jej Jan Lucemburský získal na základě zástavní smlouvy od bavorského vévody.

Kostel sv. Mikuláše. Foto: ČTK

– Během 15. století patřil Cheb mezi největší a nejbohatší města království, měl 7300 obyvatel (asi pětina obyvatel tehdejší Prahy). Za husitského hnutí zůstal katolický, což mu na jednu stranu přineslo nebezpečí, zároveň se ale město stalo také místem vyjednávání mezi kališníky a papežskou stranou.

– Náboženská reformace se v Chebu, který kulturně spadal spíše do německé oblasti, prosadila před polovinou 16. století, kdy bylo město již převážně evangelické. O století později na něj i proto (ale také kvůli strategické poloze na hranicích) výrazně dopadly události třicetileté války. V Chebu opakovaně pobýval Albrecht z Valdštejna, který zde byl 25. února 1634 zavražděn.

– V roce 1652 rozhodl císař Ferdinand III. o přebudování Chebu na pohraniční pevnost. Statut pevnostního města měla v té době v Českém království již pouze Praha. V rámci budování pevnosti byl i původní, středověký hrad přestavěn do podoby barokní pevnostní citadely. V roce 1742 hrad těžce poškodilo francouzské vojsko.

– Po vestfálském míru se město jen pomalu vzpamatovávalo ze škod, bývalého významu ale již nedosáhlo. Od roku 1723 pak bylo Chebsko považováno za součást Koruny české a Cheb se stal svobodným královským městem. Oživení přišlo díky vybudování Františkových Lázní na přelomu 18. a 19. století. Nové lázně – v držení Chebu byly až do roku 1851 – si brzy získaly proslulost; mezi zdejší hosty patřil i básník Johann Wolfgang Goethe.

– Podobu Chebu výrazně ovlivnil také požár z roku 1809, po kterém už nebyla obnovena řada středověkých staveb, a také zrušení hradeb v půlce století. Chebu výrazně prospělo i napojení na železniční síť (1865), díky poloze se město stalo významným uzlem mezi Rakouskem-Uherskem a Německem.

– Z národnostního hlediska zůstával Cheb německým městem, o čemž svědčí i obecně sdílený požadavek zdejších obyvatel o odtržení od nově vzniklého Československa. I za první republiky tvořili čeští obyvatelé, často dosídlení úředníci, výraznou menšinu (v roce 1921 se za Čecha prohlásilo 1305 z 27 524 obyvatel, o devět let později 3493 z 31 406 obyvatel).

– Po Mnichovu byl Cheb připojen k Třetí říši, po válce pak byla valná většina německého obyvatelstva odsunuta. V roce 1947 mělo město jen 15 000 obyvatel, většinou přistěhovalců.

– Bohatou historii města dokresluje řada zachovaných památek. Symbolem Chebu je například zdejší hrad s patrovou kaplí z konce 12. století, gotický kostel sv. Mikuláše s románskými základy a zejména Špalíček, skupina jedenácti středověkých kupeckých domů na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, která má stejnou podobu jako koncem 15. století.