Zima je zdraví a životu nebezpečnější než horko, zjistili vědci

Chladné počasí je zdraví a životu mnohem nebezpečnější než horko. Zjistil to mezinárodní tým vědců zkoumající 74 milionů úmrtí ve 13 zemích světa mezi lety 1985 až 2012. Mírné vychýlení teplot od průměru je přitom překvapivě nebezpečnější než teplotní extrémy.

Studii zveřejněnou v aktuálním čísle lékařského odborného časopisu The Lancet vypracoval vědecký tým pod vedením Antonia Gasparriniho z londýnského institutu pro výzkum hygieny a tropických nemocí. Tým uváděl údaje o úmrtí do souvislosti s ideální teplotou v té které zemi. Chladnější počasí přitom údajně mohlo za úmrtí lidí dvacetinásobně častěji než nadměrné teplo.

Podle autorů jde o dosud nejrozsáhlejší studii zabývající se souvislosti mezi teplotou a zdravím. Evropu v analýze zastupovaly Itálie, Španělsko, Švédsko a Velká Británie, Asii například Čína, Japonsko či Thajsko, Jižní Ameriku pak Brazílie. Jiní vědci ale varovali před příliš nekritickým přijímáním výsledků studie. Ta totiž prý nezohlednila faktory, jako jsou stáří, zdravotní stav, majetnost lidí nebo znečištění ovzduší.

Přílišné teplo zatěžuje především srdce a krevní oběh. Nadměrná zima pak podle vědců přináší navíc riziko onemocnění dýchacích cest a oslabení imunity.

Zima byla podle studie odpovědná za 7,29 procenta úmrtí, zatímco teplo za 0,42 procenta. Extrémní teploty – ať už mrazy, nebo vedra – přitom byly příčinou relativně malého počtu úmrtí. Většina úmrtí souvisejících s počasím totiž nastala v poněkud horkých, ale hlavně v trochu příliš chladných dnech.

Například v Madridu nejčastěji tito lidé umírali při osmi stupních Celsia, druhá nejnebezpečnější teplota pak byla 25 stupňů. Extrémní teploty, kolem nuly a nad 30 stupňů, pak na úmrtnost neměly velký vliv. Ideální teplota pro zdraví například ve Španělsku je podle shromážděných dat 22 stupňů.

Gasparrini a jeho spolupracovníci se domnívají, že zdravotní systémy by neměly jako riziko vnímat pouze extrémní teploty. Před jejich častějším výskytem ale varují klimatologové. Například jenom v roce 2003 zemřely během vlny veder v Evropě desetitisíce lidí.