Téměř každý dospělý Ir bude mít do roku 2030 nadváhu. Tloustne i Česko

Obyvatelé Evropy se kvůli množství levných restaurací s rychlým občerstvením a nedostatku pohybu potýkají s nadváhou. Pokud bude nynější trend pokračovat, přeroste podle Světové zdravotnické organizace (WHO) problém s obezitou do enormních rozměrů, napsala agentura DPA.

WHO prognózu zveřejnila u příležitosti evropského obezitologického kongresu, který dnes začíná v Praze. Kritická může být podle odborníků situace v Irsku, kde do roku 2030 bude mít takřka každý dospělý nadváhu. Počet lidí s nadváhou poroste také v České republice, v Rakousku či ve Švédsku.

Alarmující závěry vědci zjistili při srovnání dat o nadváze a obezitě evropských mužů a žen z roku 2010 s očekávaným výhledem pro rok 2030. Pro bělošskou evropskou populaci stanovila WHO v případě nadváhy index tělesné hmotnosti (BMI) v rozmezí 25 až 30, u obezity je pak BMI vyšší než 30. Obezita se pak ještě rozděluje na mírnou, střední a morbidní. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka v kilogramech druhou mocninou jeho výšky v metrech.

Nejkritičtější bude podle výživových expertů situace u Irů, kde bude nejen takřka každý dospělý v roce 2030 mít nadváhu, ale téměř polovina mužů (48 procent) a více než polovina žen (57 procent) bude trpět obezitou. V případě Británie se to bude týkat třetiny všech žen.

Na vyšší počet lidí s nadváhou v populaci se musí za současného vývoje připravit i Česko, Rakousko, Švédsko, Španělsko a Řecko.

Například v České republice má být v roce 2030 žen s nadváhou 64 procent, přičemž v roce 2010 to bylo o deset procent méně. Podíl obézních Češek údajně vzroste z 23 procent v roce 2010 na 37 procent o 20 let později.

Českých mužů s nadváhou bylo v roce 2010 69 procent a o 20 let později to má být 79 procent. Podíl obézních mužů má ve stejném období vzrůst z 22 na 36 procent.

V roce 2030 by se počet obézních Řeků mohl oproti stavu v roce 2010 zdvojnásobit. Ve Švédsku, kde před pěti lety trpělo obezitou pouze 14 procent všech mužů, by to mohla být takřka čtvrtina všech Švédů.

"Vlády se musejí více zasadit o to, aby omezily propagaci nezdravého jídla a naopak dostupnějšími cenami podpořily jídlo zdravé," uvedla Laura Webberová z britského zdravotního fóra UK Health Forum, které na projektu s evropskou kanceláří WHO pracovalo.

Lidé, kteří si nedrží ideální váhu, netrpí jen zdravotními problémy; čelí navíc předsudkům a diskriminaci. Ti se střední obezitou (BMI nad 35) jsou podle vědců z univerzitní kliniky v Lipsku takovým terčem dvakrát častěji než ostatní s nižší úrovní nadměrné váhy.

Jedinou dobrou zprávu má WHO pro Nizozemsko, kde naopak počet lidí s nadváhou podle propočtů poklesne. Za 15 let zde bude mít nadváhu méně než polovina mužů (v roce 2010 to bylo 54 procent), osm procent z nich pak bude trpět obezitou (v roce 2010 to bylo 10 procent). U dospělých nizozemských žen, mezi kterými bylo v roce 2010 třináct procent obézních, to bude v roce 2030 devět procent.