Figurky na kolejích. Cestující Šachového vlaku mají na partii 20 minut

Parní lokomotiva udělala pro sblížení lidstva víc než všichni filozofové, básníci a proroci od počátku světa, věděl už v polovině 19. století anglický historik a sociolog Henry Thomas Buckle.

Cestující Šachovým vlakem z minulých let podobně dobře vědí, že společná cesta po železnici sblíží šachisty mnohem víc než všichni teoretici poloslovanské obrany dámského gambitu dohromady.

Letos vyjíždí již počtvrté. Účastnit se tohoto unikátního projektu Pražské šachové společnosti a Českých drah může od 10. do 14. října každý, kdo se stihne včas přihlásit (registrační formulář najdete na www.praguchess.cz). Čeká vás pak okružní pětidenní cesta z Prahy přes Vídeň, Budapešť, Trenčín a Krakov zase zpět do našeho hlavního města.

Buckle byl představitelem geografického determinismu, podle kterého jsou zvláštnosti historického vývoje jednotlivých národů dané vlivem přírodních faktorů, jako je krajina, podnebí či charakter stravy.

Ovlivní krajiny, kterými bude Šachový vlak projíždět, průběh jednotlivých partií? Budou se v táhlých podunajských rovinách kolem Vídně hrát nudné poklidné partie s dlouhými koncovkami? Zbystří mysl šachistů ostrý maďarský perkelt a dodá tak výbušnost do šachového turnaje? Budeme cestou z Budapešti na šachovnicích vidět samé budapešťské gambity?

Anglický sociolog Buckle by pro tyto úvahy měl jistě pochopení, a to nejen proto, že byl geografickým deterministou, ale také proto, že byl mimořádně silným šachistou. V roce 1847 porazil Henryho Edwarda Birda 9:7, a rok později dokonce i Lionela Kieseritzkyho 3:2. A v roce 1849 vyhrál v londýnské šachové kavárně Divan uzavřený turnaj dvanácti členů jejího šachového klubu.

Hlavním faktorem historického vývoje je podle Buckleho myšlenkový pokrok a shromažďování praktických znalostí, mravní pokrok podle něj neexistuje. Parní lokomotiva byla pro něj logicky symbolem pokroku. Vždyť pára byla prvním zdrojem energie, který se dokázal prosadit proti přírodě. Parní motor uchvacoval nejen svým výkonem, ale hlavně pravidelností a neúnavností. A železnice pak byla čítankovým příkladem zrychlování světa a úspěšné industrializace první poloviny 19. století.

Cesta z Kolína nad Rýnem do Berlína trvala na konci 18. století dostavníkem 20 dnů, ale o necelých třicet let později již jen 14 hodin vlakem, připomněl německý historik Peter Borscheid. Vlaky přinesly nejen velké zrychlení při cestování, tedy "zmenšení světa" a přiblížení lidí k sobě navzájem, ale také zcela novou zkušenost v percepci reality. Krajina za okny vagonů se rychle míhá a cestujícím nabízí jen klipovité vnímání skutečnosti.

Krajina, nebo hra? Co zaujme cestující Šachovým vlakem víc?    Foto: Martin Chrz

Zrychlování světa, ve kterém žijeme, je velkým tématem nejen sociologie i v současnosti (viz například práce Z. Baumana či A. Giddense).

V Šachovém vlaku se proto bude hrát turnaj ve zrychleném šachu - v rapid šachu má každý hráč na celou partii jen 20 minut s přídavkem 10 vteřin za každý provedený tah.

Přidáte se taky? Budete tak mít příležitost nejen si zahrát v hezkém šachovém turnaji během krásného výletu, ale také se třeba seznámit s legendárními šachovými velmistry. Šachovým vlakem pojedou i Vlastimil Hort a Ulf Andersson.