Když rodinný podnik musel po téměř čtyř stoletích ukončit výrobu saké a dalších alkoholických nápojů, rozhodl se Ičiró Akuto založit malou palírnu whisky, která je dnes známá po celém světě: Ichiro's Malt.

V roce 2004, kdy firma ve městě Čičibu severovýchodně od Tokia vznikla, to ale bylo velmi nejisté podnikání. V té době totiž spotřeba whisky v Japonsku prudce klesala.

Akuto se tedy nezaměřil na masový trh, ale pokusil se vytvořit něco, co by potěšilo opravdové milovníky tohoto nápoje. "To je asi klíč k našemu úspěchu. Zpočátku jsme však měli s prodejem potíže. Naše značka nebyla slavná a trvalo nám dva roky, než jsme prodali prvních 600 lahví. Dnes jich stejně tolik prodám za jediný den, z toho třetinu do zahraničí," chlubí se devětačtyřicetiletý podnikatel.

Ichiro's Malt má jen 10 zaměstnanců, ale dokáže produkovat stovku různých druhů whisky, jejíž cena může dosáhnout v přepočtu až 27 000 korun.

 

Produkce whisky v Japonsku začala ve 20. letech minulého století, když byla otevřena palírna Jamazaki u Kjóta, která využívala zkušeností mladého studenta ze Skotska.

Japonská whisky si však získala mezinárodní renomé až v posledních letech a dosahuje cen dříve vyhrazených irským a skotským konkurentům. A to i přesto, že je v Japonsku pouze osm palíren, zatímco například ve Skotsku přes 100.

Na zářijové dražbě v Hongkongu se láhev Jamazaki stará 50 let prodala v přepočtu za 706 000 korun.

Výrobcem Jamazaki je velkovýrobce nápojů Suntory, třetí největší producent alkoholických nápojů ve světě. Firma letos za téměř 16 miliard dolarů (343 miliard Kč) koupila americkou společnost Beam a její značku bourbonů Jim Beam.

Pod Suntory patří i palírna Hakušu, ukrytá v lese v jižních Japonských Alpách. Tam se zrodila ona několikanásobně oceněná zelená láhev. "Abyste pochopili specifičnost Hakušu, musíte nejprve porozumět tomu, proč jsme si zvolili tuto lokalitu," upozorňuje její ředitel Takeši Ono, jehož citovala agentura AFP.

Místo obklopené přírodou s hlubokými lesy a hojností vod dává podle něj whisky svěží chuť. "Říká se také, že japonské klima se čtyřmi značně odlišnými ročními obdobími zlepšuje proces fermentace," dodává.

Cesta k úspěchu? Japonská vytrvalost

Jamazaki stojí i mezi 300 lahvemi v tokijském baru Zoetrope, který je jakýmsi chrámem whisky v hlavním městě. Libanonský turista Abdalláh sem přišel degustovat právě Ichiro's Malt, o níž mnoho slyšel. "Před pěti lety jste japonskou whisky v Libanonu nedostali. Dnes mají dva tři druhy všechny lepší bary," říká.

Majitel baru v tokijské čtvrti Šindžuku Acuši Horigami se svou kolekcí převážně japonské whisky rád pochlubí. Ale neptejte se ho, která je jeho nejmilejší. "Obecně jsou jemné, jemně nasládlé, ale především mají tolik variací! Každá palírna vyrábí četné druhy své whisky," zdůrazňuje.

To, že tradiční nápoj Irů a Skotů uspěl i v zemi vycházejícího slunce, ho nepřekvapuje. "Když Japonci něco začnou, vytrvají až do konce. Je v tom jakási tvrdohlavost. Nikka a Suntory si vzaly do hlavy, že budou vyrábět stále lepší a lepší whisky, a nikdy s tím nepřestaly. To je ta naše posedlost," říká Horigami.