Jinde než v Pekingu pořádnou kachnu neochutnáte, říkají někteří znalci. Recept na tento pokrm s dokonale křupavou kůrčičkou vypilovali k dokonalosti během staletí kuchaři čínských císařů.

Základem je samozřejmě pořádná kachna. Ta k tamnímu koloritu patří tisíce let. Už polodivocí předkové dnešních pekingských opeřenců zachraňovali úrodu na rýžových polích před malými sladkovodními kraby.

Umění křupavé kůrčičky

Pečená kachna patřila k oblíbeným jídlům čínského císařského dvora už na začátku 12. století. Podrobný recept, jak ji připravit, se dostal se i do kompletní kuchařky oblíbených jídel a nápojů, kterou v roce 1330 sepsal inspektor císařských kuchyní Chu S'-chuej (Hu Sihui). Už tehdy si čínská smetánka pochutnávala na propečené kůrce a svým sloužícím nechávala zbytky - konkrétně libové maso od kosti.

Základní ideu, že kachní kůže se dá propéct tak, aby byla zároveň krásně křupavá a přitom se rozplývala v ústech, pak čínští kuchaři rozvíjeli celá staletí. Až se z ní stalo umění.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se