Antibiotika v drůbežím mase potvrzena na Slovensku. Kontroly probíhají i v Česku

Téměř čtyřnásobné překročení povoleného množství antibiotik zjistili slovenští veterináři v chlazených kuřecích prsou z Polska, které zákazníkům nabízel jeden z obchodů na severu země. Vzorek byl odebrán ze zásilky o hmotnosti 20 kilogramů od dodavatele BB Marcin Borowicz z Noweho Targu, uvedlo slovenské ministerstvo zemědělství.

"Laboratorní zkoušky odhalily přítomnost antibiotik - ciprofloxacinu a enrofloxacinu," upozornil šéf slovenských veterinářů Jozef Bíreš. Veterináři dodali, že podle doporučení by se enrofloxacin a další léky se stejnou účinnou látkou neměly používat při chovu drůbeže. Důvodem je prý stoupající rezistence bakterií vůči antibiotikům, což ovlivňuje léčbu lidí. Veterináři současně vybídli spotřebitele, aby zmiňované maso nekonzumovali.

S kontrolami drůbežího masa začalo Slovensko poté, co polská televize TNV přišla s reportáží, ve které pojmenovala jako "mafiánský" systém spolupráce mezi částí polských chovatelů a veterinářů. Podle autorky reportáže je dopování zvířat nelegálními látkami z černého trhu, prý hlavně čínského či vůbec neznámého původu, běžné. A to včetně látek zakázaných, jako je metronidazol způsobující rakovinu. Více než složení látky ale prý chovatele zajímala cena.

Mimořádná kontrola, během níž se na drůbež soustředí pozornost českých veterinářů, začala včera. Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna jde o standardní postup. Podobná akce, která se zaměřila na maso, skončila v minulém týdnu. Cílem mimořádné kontroly i tentokrát bude standardní prověření podmínek, za kterých je maso skladováno, nebo jeho značení. Navíc bude kontrola na zdravotní nezávadnosti, především přítomnosti zbytků antibiotik. Zatím jen jako předběžný monitoring.

Drůbež se kontroluje i v Česku, nejen z Polska

"Polská strana nám sdělila, že od roku 2011 metronidazol v Polsku nikde nezjistili. To je pro nás zásadní prohlášení," říká Josef Duben s tím, že zatím žádná informace, kterou má oficiálně k dispozici, riziko nepotvrzuje a že informace z polských médií může být jen mediální bublinou. 

Kontrola se nebude zaměřovat jen na polské zboží. "Bude se týkat dovozu ze všech zemí unie i z třetích zemí," říká Josef Duben. V průběhu dvou týdnů během ní budou inspektoři shromažďovat informace o dodávkách masa ze zahraničí a ty pak budou kontrolovat a testovat. Rozpočet akce je podle něj zhruba půl milionu korun, což dovolí provést patřičné testy přibližně u pěti vzorků v jednom kraji. "Tuto mimořádnou kontrolní akci jsme vyhlásili jako reakci na informace, že v některých chovech v Polsku používají při výkrmu drůbeže zakázaná veterinární léčiva. Výsledky budou známy do několika dnů," slibuje k tomu v tiskovém prohlášení ministr zemědělství Petr Bendl.

Laboratorní metody dokáží ve vzorcích masa zjistit tzv. rezidua antibiotik, tedy zbytky po použití těchto látek. To v praxi znamená, že zachytí případy, kdy chovatelé podávali drůbeži antibiotika v ochranné lhůtě, po níž by se už látka podávat neměla - s ohledem na rychlost, s jakou se z masa odbourává. Ta je u různých látek různě dlouhá - může jít o osm nebo třeba čtrnáct dní. Průměrná doba, za kterou kuře doroste pro porážku, se pohybuje kolem 40 dní.

Testy ukáží zbytky látek, ne způsob jejich použití

Zjistí tedy, zda je maso toxické - tedy obsahuje větší množství konkrétních látek, než je považováno za bezpečné. Co neprokáží je způsob, jakým byla drůbež ošetřována před ochrannou lhůtou. Tedy ani zda byly léky podávány v souladu se zákonem. "Čím větší chov, tím větší je riziko nákazy. Když je v chovu tisíce kuřat a určité množství je jich nemocných, musí se přeléčit všechna," říká Josef Duben s tím, že metody, které by sledovaly riziko nákazy rezistentními bakteriemi nejsou k dispozici. Přitom právě bakterie odolné vůči antibiotikům, které si pěstujeme nadužíváním těchto látek v medicíně i v potravinářském průmyslu, považují odborníci do budoucna za značné riziko.

Výsledky kontrol budou zveřejňovány průběžně. České kontrolní orgány se po nedávném setkání ministrů zemědělství Česka a Polska snaží o zlepšení komunikace se svými polskými protějšky, kterým dlouhodobě vytýkaly, že neposkytují dostatek informací. Stěžují si také na to, že jejich kvalita je přinejmenším kolísavá. Podíl nevyhovujících polských výrobků byl podle údajů Státní zemědělské a potravinářské inspekce nejvyšší ze všech zemí dovážejících jídlo do Česka.

Poláci ale tvrdí, že kontroly kvality prováděné jejich inspekčními orgány spolehlivé jsou a probíhají podle evropských standardů. Polské velvyslanectví v Česku v dubnu označilo kritiku kvality polských potravin z české strany za snahu vytlačit je z trhu a zvýšit na něm podíl českých výrobků.