V restauraci U Dodlana v Bedřichově je velmi pomalá obsluha a výborné jídlo

K Dodlanovi mě poslal Tomáš Sedláček, o kterém vím, že je stran jídla docela vybíravý. Ekonomická hvězda s ryšavou kšticí jezdí do Bedřichova s rodinou a v téhle hospodě se prý vždycky stavují. A nejsou zjevně sami. Vybojovat o víkendovém obědě v tomto jizerském středisku stůl je docela náročné, i když se o to pokoušíte několik dní s předstihem.

Není divu. Po dlouhém dopoledni, kdy promrzáte ve stopě nebo na sjezdovce, působí útulná místnost s krbem plným žhnoucích polen jako skutečný ráj. Jak časem zjistíte, na rozmrzání tu budete mít dost času. Nějaký shon na place se tu skutečně nekoná. Obsluha se pohybuje rozvážně, pití nosí po jedné, nejvýš dvou sklenkách a s objednávkou si dává na čas. Což nemyslím jízlivě. Hospoda, která si zakládá na domáckém přístupu, takhle fungovat může, i když se shodou okolností nachází v rušném zimním středisku. Na druhou stranu to neznamená, že vás pomalé tempo nezačne brzy iritovat.