Věk vpisuje lidem charakter do tváře, tak mě nenuťte zůstat příštích pět let tady

Je zvláštní, jak si lidská bytost dokáže na všechno zvyknout. I na to být smutný. Bývám tady smutnější než v Česku. Vědecky to bohužel dokázat nemůžu. K těmto účelům ještě nebyl vynalezen vhodný měřící přístroj. Proč taky? Koho zajímá, jak jsou lidé veselí? Vše ostatní změřit dokážeme.

Smutnější, ale spokojenější. „I smutek si můžeš užít,“ říká zdánlivě zamračený Fin. Nelze ale přehlédnout jiskru v jeho očích. On si to doopravdy užívá. Lidé tady otevřeně mluví o tom, jak jsou smutní a bez energie. Bez energie. A to vysvětluje celou jejich filozofii, přístup k životu. Energií je třeba šetřit.