Wyssozki Poster
Absurdní scény, absence jakékoliv písně, špatný výběr herců či mizerná lokalizace. Takové jsou první kritiky, které se dnes v ruském a německém tisku snesly na film Vysockij: Díky, že žiji. Snímek o nejslavnějším ruském písničkáři přitom získal už i požehnání Vladimira Putina.

Od čtvrtka je v německých a ruských kinech snímek režiséra Pjotra Buslova o ruském herci, písničkářovi a básníku Vladimiru Vysockém. Scénář sice napsal jeho syn Nikita Vysockij a autorům filmu poděkoval sám předseda vlády Vladimir Putin, podle kritiků se však snímek nepovedl.

"Na plátně mohou ožít jen hrdinové, které herci dokážou přeměnit v obraz. Jako živí tu vypadají jen zombie," napsal list Kommersant. Ruský název filmu "Vysockij - děkuji, že žiji" podle něj v tomto smyslu působí mimořádně cynicky.

Kommersant dává film do kontextu dalších snímků o rockových muzikantech, kteří se vyznačovali podobným stylem života jako Vysockij. "K zahrání tvůrčího smyslu sebevraždy je ale zapotřebí herec, který bude myslet i na duší hrdiny, a ne jen na to, aby nepokazil drahocennou grimasu," dodal kritik.

Zápletku filmu tvoří epizoda z léta 1979, tedy krátce před smrtí Vysockého. Producent Taškentské filharmonie je přistižen při pořádání koncertů "načerno" a výměnou za svobodu slibuje vydat do rukou sovětské tajné policie KGB "někoho vysokého".

Populární herec a zpěvák tou dobou už přešel od alkoholu k morfiu a snaží se odjet do Paříže, kde ho čeká manželka a francouzští lékaři. Po varování od KGB však místo do Paříže zamíří do Buchary, kde však čím dál hůř snáší nedostatek morfia.

Kvůli tomu se ho chystá následovat moskevská milenka Táňa se spásnými ampulkami, ovšem KGB díky odposlechům vše ví a chystá past.

"Mohl to být film o narkomanu a alkoholikovi, o chuligánu, o hýčkaném disidentovi a buřiči, o divadelním a filmovém herci, který se stal národním idolem. Vysockého písničky si prozpěvovali všichni, od dálkových řidičů po stranické tajemníky, od kriminálníků po vědce. Mohl to být i film o básníkovi, o milenci," napsala ruská Gazeta.

Tvůrci snímku se podle ní dotkli snad všech Vysockého podob, ale filmový hrdina nakonec zůstal bez vlastní tváře. Klidně by se prý mohl jmenovat i jinak. Buřič nepronese jedinou pobuřující větu, přes vší popularitu zůstává nerozpoznán ve frontě na úřadu i na letišti, až do závěrečných titulků nezazní jediná celá píseň.

Na plátně sehrává jen okrajovou roli, zatímco hlavním hrdinou se stává čestný a citlivý plukovník KGB, odhodlaný prát se o pravdu s nadřízenými, tvrdí Gazeta.

Německý novinář na volné noze Wolfram Hannemann si pro změnu stěžuje na mizernou lokalizaci a úroveň titulků. Podle Hannemanna je nepravděpodobné, že by se film v Německu uchytil.

Německý Kinozeit upozorňuje na podobné momenty a vyznění snímku v duchu Životů těch druhých.

Autorům filmu přitom poděkoval už i ruský předseda vlády Vladimir Putin. Na pondělním zasedání Rady pro kinematografii Ruské federace prohlásil, že film viděl s jeho autory ještě před dokončením ve studiu Mosfilm, uvedl Český rozhlas.

Neúspěch filmu o Vysockém by byl podle agentury ČTK špatnou zprávou pro ruský film vůbec. Postsovětská kina podle odhadů sice letos opět vydělají rekordní sumu, ale 90 procent připadá na hollywoodské trháky.

Vysockij: Díky, že žiješ - trailer