Kostel postavený navzdory socialistickým úředníkům. Nevšimli si, že jim roste za humny

Stavba nového kostela by nebyla ničím zvláštním, kdyby se nepsal počátek 70. let 20. století a kdyby v tehdejším Československu nevládla komunistická strana. Malé vesnici Senetářov na Blanensku se to ale jako zázrakem podařilo a dnes se díky tomu pyšní zajímavou stavbou.

Nevelký, avšak nepřehlédnutelný kostel svatého Josefa byl otevřen před čtyřiceti lety, přesně 11. července 1971. Vysvěcení se ale dočkal až po pádu komunismu v roce 1991. Je jednou z mála sakrálních staveb postavených za totality.

Historie kostela odráží absurditu tehdejší doby. Stalo se totiž, že socialistické úřady nový kostel po dobu dvou let, kdy se stavěl, vůbec nezaregistrovaly. Po dokončení stavby, která byla povolena jen na okresní úrovni a nejvyššími místy nevědomky ignorována, se ovšem strhla lavina zákazů, soudů a trestů. Komunistický režim chtěl kostel zpočátku předělat na kulturní dům nebo ho vůbec zbořit. Zkoumaly se finance, původ materiálu i kdo se na stavbě podílel.

Státní úřady nakonec užívání nového svatostánku povolily pod podmínkou, že nebude vysvěcen. Otevření kostela v roce 1971 bylo dramatické - okolí vesnice bylo uzavřeno státní bezpečností, takže účastníci mše museli parkovat v polích a ke kostelu dojít pěšky. Do Senetářova, kde žije asi pět set lidí, se sjelo kolem patnácti tisíc věřících z celé republiky.

Dík za bezúhonné přežití války

Co vůbec stálo za odvážnou stavbou kostela v Senetářově? Za druhé světové války, v roce 1944, si nuceně vystěhovaní obyvatelé z vesnice, která se měla stát územím vojenské střelnice, slíbili, že pokud se šťastně vrátí zpět, vystavějí novou kapli.

Trvalo ale ještě dlouhá léta, než se plán podařilo zrealizovat. Se stavbou se nakonce začalo v červnu 1969. Finanční prostředky na kostel svatého Josefa se scházely ze sbírek a darů věřících, občané jej postavili svépomocí. Náklady na stavbu dosáhly dvou až 2,5 milionu korun československých.

Slavnostního vysvěcení se kostel svatého Josefa dočkal až v roce 1991 za účasti brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho.

Inspirace Le Corbusierem

Návrh extravagantní stavby vytvořil za necelé dva týdny výtvarník a architekt Ludvík Kolek (1933). Pro inspiraci sáhl i k Le Corbusierovi. Senetářovský kostel z betonu a skla tak podle věřících budí svým tvarem dojem "lodi, která putuje staletími, sbírá věřící lid a veze jej k Bohu". Ludvík Kolek je také autorem vnitřních úprav - bílé stěny zdobí vitráže, oltářní stěnu pak triptych v tyrkysové barvě.

Klenotem interiéru je působivá abstraktní křížová cesta od Mikuláše Medka (1926 až 1974), jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarných umělců minulého století. Čtrnáct obrazů zastavení v temných modročervených tónech maloval duchovně založený Medek v době, kdy už byl těžce nemocen.

Je také autorem oltářních obrazů v barokním kostele v nedalekých Jedovnicích (rám vytvořil sochař Jan Koblasa; na výzdobě kostela se podíleli také Karel Nepraš a Josef Istler) a v Kotvrdovicích.

Kostel svatého Josefa v Senetářově

Dalších 5
fotografií