Safari na jezeře Naivasha: přespěte v ložnici Joy Adamsonové

Můžete jít ještě blíž. Ale opatrně, žirafa dokáže kopnutím zabít i lva," říká polohlasem asi dvacetiletý John, průvodce na pěším safari na keňském jezeře Naivasha.

Žirafu dělí od skupinky turistů s fotoaparáty nějakých patnáct dvacet metrů, ale zjevně ji to nijak nevzrušuje a v klidu pokračuje v okusování koruny stromu. Pár metrů stranou se pase stádo pakoňů a zeber, v dálce je vidět i několik vodušek (antilop vodních).

Půlměsíční ostrov (Crescent Island) na jezeře Naivasha nabízí trochu jiný pohled na africkou divočinu než běžné safari, při němž se zvířata sledují z bezpečí terénních aut. Výšku a ladné pohyby žirafy si nejlépe uvědomíte ve chvíli, kdy stojíte jen pár metrů od zvířete.

Šelem se bát nemusíte

Procházením se po ostrově či spíše poloostrově (záleží na výšce jezerní hladiny) si více připadáte součástí přírody a nic vám nebrání, abyste se třeba natáhli na půl hodinky do trávy a pozorovali chování antilop či zeber. Šelmy tu nenajdete, obavy proto nejsou na místě.

Zvířata sem byla přivezena v roce 1985 z národního parku Masai Mara, dnes patří zdejší rezervace k hlavním lákadlům jezera. Spoustu zvířat návštěvníci ale zahlédnou už při cestě lodí: atraktivní jsou především hroši, sladkovodní jezero, jehož průměrná hloubka je šest metrů, je ale také domovem okolo 350 druhů ptáků. Na velké opeřence, jako jsou volavka černá, kormorán velký nebo orel jasnohlasý ani nepotřebujete dalekohled.

Zvláště na orly jsou tu připravení. Řidič člunu vypne motor nedaleko stromu, na jehož vrcholu orel sedí, a pak velkým obloukem hodí rybu do vody. Osazenstvo lodi poté nadšeně sleduje bleskurychlý let ptáka, který si za pár vteřin odnáší v pařátech vyhozenou rybu.

Česká stopa v divočině

České turisty ale přitahuje k jezeru ležícímu ve Velké příkopové propadlině ještě jedna věc: slavný seriál o lvici Else. Právě u břehů jezera Naivasha totiž žila slavná Joy Adamsonová, jež se narodila roku 1910 v Opavě, tehdy ještě součásti Rakouska-Uherska. Friederike Victoria Gessnerová, jak zní její rodné jméno, se na východ Afriky dostala rok před vypuknutím druhé světové války, aby se svým prvním židovským manželem unikla před nacisty. Už během cesty se ale seznámila se švýcarským botanikem Peterem Ballym a rychle se rozhodla, že svého muže opustí.

Právě Bally zasvětil Joy do africké přírody, kterou si zamilovala a začala ji malovat. Za svých zhruba sedm stovek botanických kreseb dostala v Londýně Grenfellovu zlatou medaili.

Po válce pak Joy malovala portréty příslušníků všech keňských kmenů, kterých bylo okolo sedmdesáti. Do současnosti jich zbylo jen 42, a tak se staly jedinečné kresby doslova národním pokladem. Většina z nich je umístěna v národním muzeu v Nairobi, některé dokonce v prezidentském paláci, několik originálů ale i v Elsamere.

Tuto bývalou farmu ležící u jezera koupili Adamsonovi (strážce zvěře George Adamson se stal Joyiným třetím manželem) v roce 1967, tedy pět let po smrti lvice Elsy, kterou Joy vychovala. Dnes najdete v bývalém sídle Adamsonových vzdělávací centrum a malé muzeum zasvěcené Joy a jejímu vztahu k Else. Mezi vystavenými knihami dominují samozřejmě výtisky nejznámějšího románu Born Free (Volání dovočiny), pár vydání tu mají i v češtině. Důkaz, že postava Joy Adamasonové je mezi Čechy stále populární, najdete i v návštěvnické knize.

Noc mezi zvířaty

Kromě několika maleb a knih jsou v muzeu vystaveny i šaty, které měla Joy na premiéře filmu Born Free v roce 1966, psací stroj, kamera a projektor jejího manžela a další předměty denní potřeby. Před budovou stojí Land Rover, v němž byl zastřelen George Adamson, když se snažil pomoci turistům napadeným pytláky. Po prohlídce muzea si příběh lvice Elsy můžete ještě připomenout v asi půlhodinovém dokumentu na DVD.

"Ročně sem zavítá na 3000 turistů z celého světa, přespat mohou i v Joyině ložnici," informuje průvodce. Zatímco přes den tu můžete zahlédnout guerézy nebo paviány, dobrou noc vám dají buvoli a zebry, kteří se k jezeru přicházejí napít.