Televizní tip: V dobré společnosti si udělejte legraci z velkých korporací

Některé filmy programem kin proplují bez sebemenší pozorností médií i odborné kritiky, aby se až s odstupem času ukázala jejich skutečná umělecká hodnota.

Jedním z příkladů takového snímku je jednoznačně i zdařilá černá komedie V dobré společnosti (v originále In Good Company), kterou v roce 2004 natočil režisér Paul Weitz.

Nyní si kvality tohoto v podstatě klubového filmu mohou ověřit i čeští diváci. V sobotu večer snímek s Dennisem Quaidem a Scarlett Johanssonovou v hlavních rolích od 21:25 vysílá první kanál České televize.

Vzhledem k tomu, že Weitzova předchozí filmografie obsahovala především různě povedené díly komerčně veleúspěšné americké komediální série Prci, prci, prcičky, přešla premiéra jeho filmu V dobré společnosti v kinech víceméně bez povšimnutí. Neprávem.

Ústřední zápletku lze popsat snadno: padesátiletý marketingový manažer Dan (výborný Dennis Quaid), ze dne na den ve své práci ve velkém vydavatelství čelí nejen obrovskému stresu, ale též nenadálému odvolání na nižší pozici, přičemž mu začne šéfovat člověk o půlstoletí mladší. A co víc - nečekaný kariérní rival (Topher Grace) se začne po čase ucházet i o Danovu krásnou dceru Alex (Scarlett Johanssonová).

Ani ne čtyřicetiletému Paulu Weitzovi, rodilému Newyorčanovi, který se pod film V dobré společnosti podepsal nejen jako režisér, ale i scenárista a producent, se v jeho novince podařilo bravurně zachytit podstatu fungování nadnárodních korporací.

Jeho satira na globálně oblíbené (a málokdy efektivní) firemní filozofie strategických teambuildingů, meetingů, brainstormingů, screeningů, koncepcí, protekcí a powerpointových prezentací zkrátka funguje i po šesti letech od premiéry filmu skvěle. Ba co víc - dnes, v době ekonomické krize, pobaví film V dobré společnosti ještě o něco lépe.

Podobně jako ve Weitzově filmu Jak na věc , kde podle scénáře Nicka Hornbyho zazářil Hugh Grant, sází i snímek V dobré společnosti na neokázalé, civilní herectví ústředních protagonistů, přesně pointované dialogy i příjemně "nehollywoodské" vyústění zápletky. Podobně povedených dílek nebude v televizním programu nikdy dost.