Výtoňský limnigraf vypráví šifrované číselné zprávy už přes sto let

Tak to je drama, až se tají dech. 10:15-152,4. 13:20-170,1 a 16:00-213,5. Co se to na jihu Čech stalo? Fantazie na pravém břehu Vltavy u smíchovského železničního mostu pracuje na plné obrátky. Číst zprávy z minulosti šifrované do číselných kódů je tak vzrušující!

Velká černá ručička se pomalu posouvá k dalšímu černému dílku. Tam tedy muselo pršet! A byly to deště na Otavě u Písku? Nebo se bouřky přehnaly nad Lužnicí mezi Táborem a Bechyní? Tohle už ciferník, na kterém jsou pouze čísla od nuly do pětky, neprozradí.

Limnigraf na pražské Výtoni vypráví šifrované číselné zprávy už sto tři let. Každou vteřinu vykresluje inkoustový hrot na válec ovinutý papírem aktuální hodnotu průtoku vody ve Vltavě. Pravidelné otáčení válce zajišťuje hodinový strojek, výši vodní hladiny a od ní odvozený průtok snímá plovák. Jednoduchý mechanismus, který má však název, u kterého se láme jazyk - limnigraf. Tady se Praha dozvídá, co se před několika dny odehrálo na horním toku Vltavy.

Kruhový ukazatel průtoku vody je tak velký, že hodnoty lze pohodlně odečítat i z okna tramvaje, která má na Výtoni zastávku. V jedné vteřině se člověk dozví hned několik věcí. Kromě aktuálního stavu vody ve Vltavě také přesný čas, neboť hned nad ukazatelem průtoku jsou osazeny hodiny. A nad nimi, na vrcholku měděné kopule, korouhvička ukazující směr větru. To vše architektonicky zpracované do formy glorietu, tedy menší ozdobné stavby velikosti altánu nebo besídky.

Obrazem: Limnigraf na Výtoni přejít do fotogalerie

Zvláštností výtoňského vodočetu je to, že gloriet se obvykle vyskytuje v parcích nebo zahradách. V centru města, kde se tramvajová trať u kamenného nábřeží protíná s železnicí, příliš často k vidění nebývá. Samozřejmě že mu nechybí, stejně jako těm zahradním, sloupové loubí. Kopule je zakončena jednoduchou korunou.

Budování meteorologických stanic a vůbec míst měřících a zaznamenávajících přírodní jevy bylo na přelomu devatenáctého a dvacátého století velmi populární. Není tedy divu, že Praha si s jedním limnigrafem nevystačila a o několik set metrů dál po proudu nechala u Anežského kláštera postavit ještě jeden - rovněž jako gloriet.

Gloriety měly, na rozdíl od altánů, pomocí bohatší výzdoby oslavovat především hrdinské činy. Limnigrafy na Výtoni i na Františku vzdávají hold řemeslné zručnosti, se kterou byla před více než sto lety postavena tato jednoduchá technická zařízení. Dalo se to udělat obyčejně, dalo se to odfláknout. Jenže tak se v roce 1907 neuvažovalo.

Jak se tam dostat

Limnigraf stojí naproti Podskalské celnici na Výtoni, přímo proti tramvajové zastávce. Dojedete sem tramvajemi 3, 7, 16, 17 nebo 21.