Bezprostředně po deseti kilometrech běhu obvykle nikdo neusedne k talíři se svíčkovou a šesti knedlíky. Organismus běžce přitom potřebuje doplnit vydanou energii, takže to vlastně na první pohled nedává smysl. Co se za tímto dočasným nechutenstvím skrývá? A nemohli bychom ho využít v boji s nadbytečnými kily?
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekV současnosti vládnou boji s obezitou léky napodobující účinek hormonu GLP-1, původně určené k léčbě cukrovky druhého typu. Hormon GLP-1 se uvolňuje ve střevech v reakci na příjem potravy a potlačuje hlad. K vzestupu hladin GLP-1 však dochází i bezprostředně po velké tělesné námaze, což je zřejmě jedna z příčin nechutenství po sportovním výkonu. Pozadí tohoto fenoménu je ale mnohem komplikovanější. Jeden z jeho tajů nyní odhalil tým vedený Edwardem Chambersem z londýnské Imperial College, když sledoval změny v organismu tuctu zdravých mužů po příjmu kalorické potravy a po intenzivním cvičení. Výsledky jejich výzkumu přináší studie publikovaná ve vědeckém časopise The Journal of Physiology.
Zlatá horečka kolem léků na hubnutí: Dánský výrobce na trzích porazil i krále luxusu
Po jídle stoupají v krvi hladiny mnoha metabolitů, které se rovněž podílejí na potlačení chuti k jídlu. Organismus je vnímá jako důkaz, že právě dostal vydatnou porci živin a další momentálně nepotřebuje. Chambers a spol. odhalili, že metabolitů, jako je kyselina octová a mléčná, přibývá v krvi i po námaze a že na ně tělo reaguje potlačením chuti k jídlu.
Důležité je zjištění, že některých metabolitů přibývá po námaze více než po jídle a mohly by sehrávat významnou roli v nástupu nechutenství po sportovním výkonu. Jejich produkce je ale individuální, což zřejmě závisí na skladbě střevní mikroflóry. Když vědci nabídli dobrovolníkům bezprostředně po námaze jídlo, snědli z něj nejméně právě ti, kterým v krvi nejvíc stouply hladiny kyseliny octové a mléčné. Vědci tak našli další „páku“ na chuť k jídlu. K jejímu praktickému využití ale bude zapotřebí dalšího výzkumu.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
