Když jsem vyrůstal, neměl jsem žádné peníze. Táta byl dělník a moje máma dělala všechno pro to, aby nás uživila. Ale vzdělání bylo zdarma. Stejně jako místní knihovna. A já jsem věděl, že knihy byly mým klíčem k lepšímu životu. Tahle slova napsal před pár lety na svůj twitterový účet slavný britský komik Ricky Gervais. A měl naprostou pravdu. Když se narodíte do rodiny, která neoplývá penězi či vlivem, a vaši rodiče nemají vysoké vzdělání, nejenže nejste na stejné startovní čáře jako ti šťastnější. Životem navíc běžíte s těžkými závažími na nohou. Jak se ale ukazuje, čtení knih, byť by to bylo jen pro zábavu, může tenhle handicap účinně odbourávat.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Vědci již dlouho vědí, že rané dětství je kritickým obdobím pro vývoj mozku. Dobré zdraví mozku v tomto věku přímo souvisí s lepším duševním zdravím a dosaženým vzděláním v dospívání a dospělosti. Může také zajistit větší odolnost v období stresu. Když ale vyrůstáte v rodině s nižším socioekonomickým postavením, jste od dětství znevýhodnění, protože chudoba může vývoj mozku brzdit. Je spojená s rozdíly ve struktuře mozku, problémy s chováním a horším duševním zdravím. To vše dohromady je přirozeně zátěž, která mnoha dětem brání dosáhnout vyššího vzdělání.

Děti z rodin s vyšším socioekonomickým statusem jsou na tom podle výzkumů naopak lépe. Jejich vnější vrstva mozku, zvaná mozková kůra, má větší povrch a je silnější než u chudších lidí. Bohatství je také spojené s větším množstvím šedé hmoty (tkáně ve vnějších vrstvách mozku) v čelní a spánkové oblasti mozku (nacházející se těsně za ušima). Přičemž je známo, že právě tyto oblasti podporují rozvoj kognitivních schopností.

Jak se také ukazuje, souvislost mezi bohatstvím (či chudobou) a kognitivními schopnostmi je největší v ekonomicky nejslabších rodinách. Jinak řečeno, u dětí z rodin s nižšími příjmy jsou malé rozdíly v příjmech spojené s poměrně velkými rozdíly v rozvoji mozku. Oproti tomu u dětí z rodin s vyššími příjmy jsou podobné změny ve výši rodinných příjmů spojené jen s malými rozdíly. Platí tedy, že čím chudší jsou vaši rodiče, tím více záleží vývoj vašeho mozku doslova na každé koruně. To ostatně ukázaly i výsledky jedné studie, v jejímž rámci dostávaly matky s nízkým socioekonomickým statusem měsíční peněžní dary. Ve výsledku se poměrně rychle zlepšilo zdraví mozku jejich dětí. V průměru se u nich zlepšila schopnost mozku vyvíjet se a měnit (plasticita) a snáze se u nich také následně rozvíjely kognitivní dovednosti.

Čím to ale je, že má chudoba tak devastující dopad na vývoj mozku? Existuje evidentně více faktorů, které k tomu přispívají a které se vzájemně ovlivňují. Patří mezi ně špatná výživa a stres v rodině způsobený finančními problémy. Svou roli může hrát i nedostatek bezpečných prostor a dobrého zázemí pro hry a cvičení, stejně jako třeba omezený přístup k počítačům.

Jak se ale ukazuje, existuje naštěstí jeden způsob, jak tento handicap zmírnit – čtení knih.

Podle vědců existuje dramatická a pozitivní souvislost mezi čtením pro radost v raném dětství a lepšími kognitivními schopnostmi, duševním zdravím a výsledky ve vzdělávání v dospívání.

Vědci k tomuto závěru došli na základě analýzy údajů z projektu Adolescent Brain and Cognitive Development, což je americká národní studie s více než deseti tisíci účastníky různých etnik a různého socioekonomického statusu. Soubor dat obsahoval údaje o mladistvých ve věku od devíti do třinácti let a o tom, kolik let v raném dětství četli pro zábavu. Obsahoval také údaje o jejich kognitivních schopnostech, duševním zdraví a zdraví mozku. Přibližně polovina skupiny dospívajících začala číst v raném dětství, zatímco druhá polovina v raném dětství nikdy nečetla nebo začala číst později. Ukázalo se, že čtení pro radost v raném dětství bylo spojené s lepšími výsledky v komplexním hodnocení kognitivních schopností a lepšími výsledky ve vzdělávání. Bylo také spojené s menším počtem psychických problémů a menším množstvím času stráveného u elektronických zařízení.

Co bylo podstatné, čtení pro radost v raném dětství může být prospěšné bez ohledu na socioekonomický status. Může být také užitečné bez ohledu na počáteční úroveň inteligence dětí. Děti, které četly pro radost, měly také větší korové plochy v několika oblastech mozku, které významně souvisejí s poznáváním a duševním zdravím. Opět tomu tak bylo bez ohledu na socioekonomický status.

I když je podle vědců nepravděpodobné, že by čtení pro radost samo o sobě plně vyřešilo negativní dopady chudoby na mozek, evidentně je to jednoduchý způsob, jak vývoj mozku
dětí zlepšit.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.