Sezona klíšťat je v plném proudu i s riziky přenosu chorob, jako je klíšťová encefalitida nebo borelióza. Přenašeč těchto onemocnění, klíště obecné, využívá k zachycení na těle oběti trik, který dlouho unikal pozornosti vědců. Nedávno jej odhalil tým v čele se Samem Englandem z University of Bristol a popsal jej ve vědeckém časopise Current Biology.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekKlíšťata nedokážou skákat vlastními silami. Vědci proto předpokládali, že tento cizopasník číhá na vegetaci a na člověku nebo zvířeti se zachytí, jen když se o něj neopatrně otřou. England však se svým týmem zjistil, že klíšťata mohou s využitím elektrostatických sil přeskočit mezeru širokou několik milimetrů.
Vědce k tomu dovedly výsledky experimentu, při kterém elektrostatickým nábojem nabili zvířecí kožešinu a sledovali, jak jsou klíšťata přitahována k jejím chlupům. V jiném experimentu England a spol. prokázali, že klíšťata přitáhne na vzdálenost několika milimetrů i elektroda napodobující elektrické pole vytvářené tělem potenciálního hostitele. Zvířata a lidé získávají překvapivě silný elektrický náboj tím, že se při chůzi otírají o stébla trav a další rostliny. Klíšťata jsou přitahována stejně silně kladným i záporným nábojem a výrazně si tím zvyšují pravděpodobnost úspěšného přeskoku na oběť.
Zmatené včely a jejich navigace jako problém. Stresují je dráty s elektřinou, květiny pak míjejí
Skoky dlouhé jen několik milimetrů se mohou zdát bezvýznamné, ale milimetr dlouhému klíštěti to umožní překlenout vzdálenost několika délek jeho těla. „Je to stejný výkon, jako kdyby člověk přeskočil tři nebo čtyři patra,“ přibližuje Sam England.
Laboratorní pokusy Englandova týmu zatím čekají na potvrzení pozorováním ve volné přírodě. Vědci už ale spekulují o tom, že klíšťata nemusí být jedinými tvory, kteří využívají statickou elektřinu tímto způsobem. Podobně by mohly skákat na své oběti i další druhy cizopasníků parazitujících na povrchu těla hostitele, včetně blech a vší.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
