Ztrácíme kontakt s přírodou. Nejenže v ní trávíme méně času, ale příroda se vytrácí i z románů, písniček, dětských knih a animovaných filmů. Vědci se pod vedením Victora Cazalise z lipského centra pro výzkum biodiverzity iDiv pokusili tento fakt převést do suché řeči čísel. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Frontiers in Ecology and the Environment.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNenarušená příroda mizí a lidé se stále více stěhují do měst. Většina z nich tak musí na cestě do přírody urazit pořádný kus cesty. Globální průměr činí necelých deset kilometrů, ale lokální rozdíly jsou propastné. Nejhůře jsou na tom obyvatelé západní Evropy a východní Asie. V zemích, jako je Japonsko nebo Německo, mají lidé do přírody opravdu daleko. Němci za ní musí putovat v průměru dvaadvacet kilometrů. I když studie neuvádí konkrétní hodnoty pro Českou republiku, poznamenává, že v Česku jsme na tom v dostupnosti přírody o poznání lépe než Němci nebo Rakušané, ale třeba hůře než Slováci.
Vědecké úspěchy roku 2022: umělá inteligence, srdce prasete i nový pohled na vesmír. A co přinese 2023?
Za posledních dvacet let narostla vzdálenost lidí od přírody ve světě v průměru o 640 metrů, ale místní rozdíly jsou opět drastické. V zemích, jako je Čína nebo Indie, se s nárůstem obyvatelstva a devastací životního prostředí vzdálenost dělící lidi od přírody zvětšuje mnohem rychleji. V Angole se lidem za dvacet let příroda vzdálila o bezmála šest kilometrů. V Evropě už tento trend nepokračuje a například ve Španělsku se dokonce obrátil.
V posledních desetiletích se lidé snaží nasytit přirozenou potřebu kontaktu s přírodou internetem a virtuální realitou. Americký psycholog Peter Kahn z University of Wisconsin to vítá jako nesporný přínos, nepovažuje ale pohyb v digitálním světě za plnohodnotnou náhradu pobytu v přírodě. Technika v nás může podle něj v krajním případě dokonce navodit stav environmentální amnézie, kdy už skutečnou přírodu ani nepostrádáme.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist