Dospělý člověk potřebuje denně prospat sedm až devět hodin. Teenageři by měli spát ještě o hodinu déle a děti školou povinné se kvalitně vyspí za devět až jedenáct hodin. Čtvrtina dětí, dvě třetiny teenagerů a třetina dospělých však spí méně. Kromě celkového útlumu riskují nespavci vážné zdravotní problémy. Chronické nevyspání s sebou nese hrozbu obezity, kardiovaskulárních onemocnění nebo Alzheimerovy choroby.

Nevyspalí lidé ovšem častěji chybují, což může mít třeba v případě řidičů tragické následky. Člověk, který usedne za volant po 17 hodinách bdění, se na silnici chová podobně, jako kdyby měl v krvi 0,5 promile alkoholu, a dopravní nehodu zaviní s dvakrát vyšší pravděpodobností, než když řídí vyspalý.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Tým amerických psychologů vedený Kimberly Fennovou z Michigan State University testoval na bezmála třech stovkách dobrovolníků, zda lze útlum duševní výkonnosti z nevyspání zahnat krátkým šlofíkem. Všichni účastníci pokusu prošli navečer testy zaměřenými na pozornost, soustředění a koordinaci pohybů. Třetina se pak šla domů vyspat, druhé třetině dovolili vědci usnout na 30 minut nebo hodinu a zbývající třetina nespala vůbec.

Ranní opakované testy duševní výkonnosti dopadly podle očekávání nejhůř pro ty, kteří probděli noc. V testech chybovali dvakrát častěji než ti, kdo se vyspali normálně. Půlhodinový ani hodinový šlofík ale nepomohl. „Aby se odstranily následky nevyspání, je zapotřebí spát déle než jednu hodinu,“ uvádí Fennová se svými spolupracovníky ve studii publikované ve vědeckém časopise Sleep.

Úlevu přinášel nevyspalým dobrovolníkům během šlofíku jen hluboký spánek, při kterém dochází k dokonalému uvolnění svalů a zklidnění dechu i tepu. To jsou chvíle, kdy intenzivně odpočíváme a nabíráme síly. Za noc tak prospíme hodinu až hodinu a půl. Pokud strávil dobrovolník při šlofíku hlubokým spánkem aspoň 10 minut, udělal v ranních testech o čtyři procenta méně chyb.

„Dobrovolníci, kteří prospali nejvíc času hlubokým spánkem, ale pořád dělali víc chyb než vyspalí lidé. Přesto není čtyřprocentní pokles v chybování zanedbatelný,“ říká Fennová. „Když si uvědomíme, jakých chyb se může dopustit chirurg, policista nebo řidič, pak i takhle malé zlepšení může zachránit lidské životy.“