Čeští konzervativci a jejich ujetý flirt s Donaldem Trumpem. Proč Fiala a Vondra litují jeho porážky?

Je "ke škodě konzervativní politiky", že Trump prohrál, napsal Fiala na serveru Forum24. Vondra v Konzervativních novinách dodal, že "jako pravičák" Trumpovi přál volební výhru. Oba lídři ODS tvrdí, že Trump sice působil hrubě, nezdvořile, často lhal, ale věcně prý byla jeho politika v pořádku. Podle Fialy "má viditelné úspěchy, a velmi silné".

Je to čítankový příklad neschopnosti vidět pro stromy les. A to pořádně velký les. Jistě, je nesmysl Trumpa odsuzovat jako ztělesnění zla a je namístě přiznat mu některé úspěchy, například normalizaci vztahů mezi Izraelem a některými arabskými zeměmi. Také ekonomice se až do příchodu pandemie dařilo, byť zdaleka ne tak skvěle, jak se Trump chlubil a jak po něm opakují Fiala s Vondrou − hospodářství pokračovalo v trendu, jaký nabralo za předchozího prezidenta Baracka Obamy. Růst byl za Trumpa, až do pandemie, o něco málo nižší než průměrný růst americké ekonomiky v posledních 50 letech. Dobrý výsledek, ale rozhodně ne zázrak, jak tvrdí Trump.

Pojďme k tomu rozlišení lesa od stromů. Fiala, Vondra či třeba expert KDU-ČSL Martin Svárovský chválí Trumpa za úspěchy na poli zahraniční politiky, ale ani slovem nezmíní jeho zpochybňování smyslu Severoatlantické aliance. Prezident přitom při řadě příležitostí hrozil americkým vystoupením z NATO a vyjadřoval nelibost nad tím, že by Spojené státy měly bránit své spojence. Například uvedl, že nechce bránit Černou Horu, člena aliance, pokud by se stala obětí útoku. "Proč by měl můj syn jít do Černé Hory a bránit ji před útokem?" zeptal se Trumpa moderátor televize Fox News. "Rozumím tomu, co říkáte. Kladu si stejnou otázku," odpověděl Trump a označil Černohorce za "velmi agresivní".

Jindy naopak prezident americkou přináležitost k NATO potvrdil. Poslal víc peněz i vojáků na posílení obranyschopnosti aliance přímo na jejím východním křídle. Jenže podstatné je, že ohledně Trumpova postoje k NATO, stejně jako k americkým závazkům kdekoliv na světě, panuje obrovská míra nejistoty. Co by tento prezident, který mnohokrát ukázal, jak nepředvídatelně se rozhoduje a jak často mění postoje, udělal ve svém druhém volebním období? "Nedokáže rozlišit mezi svým osobním zájmem a zájmem země," napsal v pamětech John Bolton, bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost. Lidé jako Bolton jsou přitom ti, k nimž ODS vždy měla blízko. Fiala s Vondrou Trumpovi tleskají, zatímco Bolton varuje, že Trump by v případě setrvání v Bílém domě přišel o zábrany.

Trump tvrdí, že Spojené státy na spojenectví, která mají ve světě, doplácí. Jenže nechápe, že na sebe sice vzaly závazky, jako je například kolektivní obrana v rámci NATO, ale že tyto závazky jsou zároveň prostředkem k udržování stability a amerického vlivu ve světě. To vše je přitom z hlediska bezpečnosti v bytostném českém zájmu. Ale Trump znal jediné měřítko, zda byla konkrétní politika v jeho zájmu, zda mu mohla pomoci ke znovuzvolení. "Je jako roční dítě. Vše posuzuje podle toho, jestli to prospěje Donaldu Trumpovi," ulevil si před Boltonem konzervativní komentátor Charles Krauthammer.

Trump na členy NATO zcela správně naléhal, aby zvýšili své výdaje na obranu. Spojoval to ale s vyhrožováním, že Washington alianci opustí − jak by něco takového mohlo její soudržnost posílit? Analytik Michael Fullilove připomněl, že americká hegemonie tradičně byla předmětem konsensu ze strany spojenců USA. Ale "když své spojence a partnery v každém vyjednávání tlačíte až na samý okraj propasti a světu nastavujete svou nejodpornější tvář, tento konsensus se vypaří".

Čeští konzervativci u Trumpa pro stromy nevidí les nejen v zahraniční politice, ale i v ekonomice. Chválí ho za její růst (byť byl ani ne průměrný), ale ani slovem nezmiňují celní války. Ty jsou přitom pro Česko mnohem důležitější, než jestli americký HDP rostl o 2,6 nebo o 2,8 procenta. Trump naprosto neoprávněným uvalením cel na dovoz oceli a hliníku poškodil i českou ekonomiku. A neustále vyhrožoval také cly na auta a autodíly. To mohlo Česko, závislé na automobilovém průmyslu, srazit do recese ještě před pandemií.

Trumpova obchodní politika je příkladem jeho minimálního respektu k mezinárodním pravidlům. Těm pravidlům, na jejichž podobu měly USA klíčový vliv. Můžeme tleskat Trumpově tvrdší politice vůči Číně, v níž bude nejspíš pokračovat i Biden. Ale nemůžeme přehlížet, že Trump šel nejen proti Číně, ale i proti Evropské unii, tedy i Česku. Jeho tvrzení, že EU díky nekalým obchodním praktikám pouze Spojené státy využívá, je obyčejná lež. Normální americký prezident by chtěl Evropu, svého klíčového spojence, získat pro partnerství v zájmu většího tlaku na Čínu. Trump o to nestál, Biden o to jistě usilovat bude.

Z hlediska českých zájmů nám přece musí výrazně více záležet na výše zmíněném než na tom, jaké je v USA zdanění bohatých (jeho snížení Fiala a Vondra Trumpovi přičítají k dobru). Stejně tak je důležitější, jak se Trump choval k EU, než to, jestli udělal symbolické gesto v podobě přesunu americké ambasády v Izraeli do Jeruzaléma. Trump a jeho administrativa se netajila tím, že by si přála rozpad EU. Pokud je to podle Fialy, Vondry či Svárovského v českém zájmu, nechť to řeknou nahlas.

Jen zdánlivě méně podstatné je z českého pohledu to, jestli Trump uznal volební porážku, nebo stále lže o tom, že mu soupeř vítězství ukradl. U strany, jako je ODS, která byvši konzervativní často mluví o hodnotách, by se ale dal čekat mnohem větší důraz na klíčovou hodnotu pro fungování demokracie − přiznání porážky a pokojné předání moci vítězi. Fiala to ale nezmínil ani slovem, Vondra aspoň napsal, že ve zfalšování voleb nevěří. Trump si ale tady zaslouží minimálně stejně silné pohoršení, jakým oba čeští politici překypují vůči radikálně levicovému křídlu Bidenovy Demokratické strany. A nejen Trump − lži o zmanipulování voleb šíří také někteří vysoce postavení republikáni, přičemž většina dalších raději mlčí.

Fiala s Vondrou místo toho varují před korespondenční volbou, údajnou "postmoderní novinkou". Pánové, tento způsob hlasování se v USA používá od devatenáctého století. Při minulých volbách, v nichž zvítězil Trump, takto hlasovalo 33 milionů Američanů, asi čtvrtina z celkového počtu voličů. Sám Trump v minulosti hlasoval korespondenčně nejméně třikrát.

Ne, tyto volby nebyly soubojem mezi pravicí a levicí, jak tvrdí Vondra, přičemž pravice podle něj prohrála. Šlo o souboj mezi umírněně levicovým Bidenem, u nějž nemůže být pochyb o jeho oddanosti americkým spojenectvím, tedy i tomu s Českem, a Trumpem, mužem, který je oddaný jen Trumpovi. Jistěže ani za Bidena nebude pro Česko vše ideální − vztahy mezi USA a Evropou asi už nikdy nebudou jako dřív. Američany mnohem víc "pálí" Čína, ale hodně toho zpackali i Evropané se svou neschopností brát závazky v NATO vážně. Také Bidenovi demokraté, stejně jako republikáni, výrazně ochladli ohledně volného obchodu. Ale to nemůže nic změnit na tom, že z českého pohledu dopadly americké volby dobře.