Novodobé mámy a tátové se budou muset nějak vypořádat s tím, že do života nejmladší generace razantně vstoupila umělá inteligence. Na trhu najdete chytré kolébky automaticky uklidňující dětský pláč, monitory dešifrující dětské žvatlání, interaktivní robotické společníky s nekončící trpělivostí a konverzační chatboty, kteří dětem vyprávějí pohádky upravené přesně na míru jejich okamžité náladě.
Technologický průmysl tenhle vývoj oslavuje a rodičům vykresluje lákavou vizi chytřejšího dětství, ve kterém algoritmy odstraní dětskou frustraci, zrychlí učení a usnadní náročnou každodenní péči. Propagátorem zapojování AI do výchovy dětí je například generální ředitel OpenAI Sam Altman, který nedávno nadšeně popisoval, jak mohou rodiče „propojit rodinné kalendáře a zadat zájmy svých dětí“ do nového produktu společnosti ChatGPT Work, a poté „každé ráno při cestě do školy nechat systém vytvořit podcast, který bude hovořit o odpoledním fotbalovém zápase jednoho z dětí, blížících se narozeninách jiného dítěte, aktuálních zprávách atd.“. Není divu, že tahle vize budoucí výchovy vyvolala vlnu odmítavých reakcí, z nichž asi ta nejvýstižnější byla od výtvarníka Alexe Hirsche, tvůrce i u nás známého animovaného seriálu Městečko Záhad: „Co kdybyste si místo toho prostě se svými dětmi promluvili?“
Otázku, jaká je skutečná cena za tohle údajné technologické usnadnění výchovy si položila i renomovaná profesorka pediatrie z University of Chicago Dana Suskindová. Odpovědi přináší ve své nejnovější knize nazvané Human Raised: Nurturing Connection, Curiosity and Lifelong Learning in the Age of AI, v níž předkládá vědecky podložený a zároveň lidský manuál pro každého, kdo vychovává dítě v éře algoritmů.
Co se dočtete dál
- Co vyžaduje správný vývoj mozku.
- Jak vytyčit jasné hranice používání AI.
- Proč je důležité, aby děti viděly i rodiče, kteří chybují.
- V čem spočívá lidská výhoda nad jazykovými modely.
- Jak nenechat zakrnět přirozenou zvídavost.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.










