Burzovní indexy jsou pokřivené zrcadlo, ale rozhodují o bilionech. Napřesrok tak do Muskovy SpaceX může investovat i ČNB

Za pár týdnů to bude 50 let, co se drobní investoři dostali k možnosti snadno kopírovat vývoj burzy. Poslední den prázdnin roku 1976 totiž začal fungovat první indexový podílový fond na světě, ovšem velký dojem na svět burz neudělal. Je to jistá cesta k průměrnosti, znělo z Wall Street a budoucí kolos Vanguard 500 Index Fund tak začal složení indexu S&P 500 kopírovat s využitím sumy jen o něco přesahující deset milionů dolarů. Navíc investovat tímto stylem nebylo nic levného, fond si účtoval obří vstupní poplatek. Jenže ten brzy odpadl a zbylé náklady byly dramaticky nižší než u aktivně spravovaných fondů.

Pasivní investování tak najednou začalo dávat smysl. „Nehledejte jehlu v kupce sena, prostě si tu kupku kupte celou,“ vysvětlil princip investování do indexu zakladatel fondu John Bogle. V tomto tisíciletí přišly na scénu ETF fondy, které náklady ještě srazily, z pasivního investování se stal mainstream a naopak aktivně řízené fondy jsou z hlediska objemu peněz menšinové.

Jenže to vede k tomu, že indexy, které měly být pouhým zrcadlem trhu, začaly kurzy akcií spoluurčovat. A co víc, některé ochotně mění pravidla, aby vyhověly obřím, ale dosud nezralým firmám, jako je SpaceX.